Ústav

Egyptologie je v České republice představována dvěma pracovišti: Českým egyptologickým ústavem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře (ČEgÚ UK) a Oddělením pravěkého a starověkého Předního východu Náprstkova muzea v Praze (NpM). Český egyptologický ústav FF UK se věnuje především archeologické výzkumné činnosti v Egyptě a v rámci Filozofické fakulty UK pedagogické činnosti.

Egyptologie v českých zemích má dlouhou historii, samotné počátky egyptologie na německých univerzitách v Praze naleznete zde (.pdf, autor Wolf B. Oerter).

Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Jeho zásluhou byl v r. 1925 na půdě Filozofické fakulty UK založen egyptologický seminář, Lexa se o dva roky později stal prvním řádným profesorem egyptologie v tehdejší ČSR. Mezi jeho studenty patřil, kromě mnoha dalších, i Jaroslav Černý, jeden z nejvýznamnějších egyptologů 20.století a profesor egyptologie na univerzitách v Londýně a Oxfordu. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře (Tento název ústavu byl po rozdělení Československa změněn na název současný) v r. 1958 se stalo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami tehdy zahajované stavby Vysoké přehrady u Asuánu. (více k založení ústavu zde (.pdf, autorka Adéla Macková))Místo finančního příspěvku se naše vláda rozhodla akci podpořit účastí našich egyptologů na pracech v Núbii. Se souhlasem egyptské vlády tak vznikl mezinárodní ústav s jedním pracovištěm v Praze a druhým v Káhiře. Při založení ústavu svými organizačními schopnostmi významně napomohl Lexův žák Prof. Zbyněk Žába. Počátkem šedesátých let začala expedice ústavu pracovat pod vedením Z. Žáby v Núbii. V souvislosti se založením jeho egyptského pracoviště byla ústavu přidělena i archeologické koncese na pyramidovém poli v Abúsíru u Káhiry. Výzkum se zde v 60. a první polovině 70.let soustředil především na Ptahšepsesovu mastabu, jednu z nejvýznamnějších soukromých architektur doby Staré říše. Nový impuls zaznemanala archeologická práce ústavu v Abúsíru v r. 1976. Tehdy ústav získal novou koncesi na této lokalitě, jež zahrnuje poměrně veliké území přibližně o rozloze 2 km2 zahrnující celou oblast mezi Abúsírem a Sakkárou s mnoha památkami, především z období Staré říše a Pozdní doby. Nesporné zásluhy o rozvoj ČEgÚ UK a egyptologie u nás vůbec má bývalý ředitel ústavu Prof. PhDr. Miroslav VERNER, DrSc. Významným mezníkem pro další vývoje české egyptologie byl vznik Českého národního egyptologického centra v létě 2000.

Dějiny ústavu v sestřihu režiséra Jana Boňka

 

 

 

 

Úvod > Ústav