Granty

V rámci Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze a Káhiře je v současnosti řešen především jeden rozsáhlý projekt podporovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT ČR), dále pak grantové projekty získané od Grantové agentury České republiky (GA ČR), rozvojvého programu MŠMT ČR a Grantové agentury Akademie věd ČR (GA AV ČR).

 

Komunity a zdroje v mladším pravěku pohoří Sabaloka, centrální Súdán: od analýzy k syntéze

projekt GA ČR č. 17-03207S

Hlavní řešitelka: Mgr. Lenka Varadzinová, Ph.D. (Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Český egyptologický ústav)

Spoluřešitelka: RNDr. Petra Havelková, Ph.D. (Národní muzeum, Přírodovědecké muzeum, Antropologické oddělení)

 

Pohoří Sabaloka na 6. nilském kataraktu v Súdánu představuje jedinečný pozůstatek pozdně pravěké sídelní krajiny se značným poznávacím potenciálem. Projekt, který bezprostředně navazuje na šest výzkumných kampaní z let 2009–2015, se zaměřuje na vyhodnocení dosud shromážděných archeologických a antropologických dat. Současně budou získána další nezbytná komparační data, a to exkavací dvou vybraných lokalit a doplněním chybějících analytických údajů do katalogu lokalit v celé sledované oblasti. Cílem projektu je syntéza dat a využití jejich výpovědi zvláště k otázce vztahu mezi sídelními strukturami, subsistencí a teritorialitou, k biologické charakteristice lokálních pozdně pravěkých populací, k fenoménu počátků komunitního pohřbívání a k úloze oblasti v nadregionální distribuci kamenných surovin.

Doba řešení: 2017–2019

Centrum či periferie? – Dějiny a kultura Syropalestiny (3000–300 př. n. l.)

GA ČR č. 404/09/0162
hlavní řešitel: PhDr. Jana Mynářová, Ph.D.

Hlavním cílem tohoto projektu je přispět k lepšímu porozumění dějinných procesů a vývoje starověké Syropalestiny. Časově je vymezen nejstaršími písemnými záznamy z doby ca. 3000 př. n. l. na straně jedné a počátky helénismu na straně druhé. Historické vědy tuto oblast obvykle považují za periférii závislou na okolních mocnostech Mezopotámie, Egypta a Anatolie. Zároveň však byla kolébkou stejně mocných, i když méně známých říší a inovativním centrem semitských jazyků. Cíle projektu bude dosaženo ve třech krocích. Nejprve bude písemnictví Syropalestiny představeno jako integrální, ale i odlišná součást písemnictví starověkého Předního východu včetně Egypta. Poté bude ve čtyřech svazcích formou komentovaných překladů demonstrována různorodost syropalestinské psané kultury. Navazující historická rekonstrukce následně spojí textová a artefaktová data. Takto pojatá syntéza je – ve světle zvyšující se archeologické aktivity v celém regionu – nepochybně velice potřebná. Zatímco ke každému ze zmíněných kroků existují určité paralely, celková architektura projektu je i ve světovém měřítku ojedinělá.
Doba řešení 2009-2013

Granty řešené v předchozím období

Vědecko-výzkumný záměr Výzkum civilizace starého Egypta

MSM 0021620826 (MŠMT ČR)
hlavní řešitel Prof. PhDr. Miroslav Verner, DrSc.

Výzkumná činnost se v rámci výzkumného záměru soustředí na zkoumání civilizace starého Egypta jako celku, zejména pak na základě nově objevovaných archeologických pramenů. Sleduje vývoj staroegyptské společnosti v celých jejích dějinách a v širším kontextu vývoje okolních oblastí. Zároveň věnuje pozornost kulturnímu odkazu starého Egypta a záchraně egyptských památek. Součástí řešení je velký počet výstupů ve formě vědeckých monografií a studií, populárně-naučných publikací i dalších aktivit (výstav, vystoupeních ve sdělovacích prostředcích, atd.).
Doba řešení: 2005-2011.

Christianizace egyptské Západní pouště ve světle nových pramenů

GA UK 22209
hlavní řešitel: Mgr. Marek Dospěl

V návaznosti na české výzkumy několik let již probíhající v oáze Baharíja a v perspektivě dlouhodobějších cílů našeho pracoviště chceme zdokumentovat, zrestaurovat, editovat a v širším kontextu interpretovat svébytný soubor pramenů, které byly těmito výzkumy doposud získány a které představují unikátní pramen k poznání sociálního a myšlenkového světa obyvatel oázy Baharíja v době pozdní antiky. Oním hlavním a jedinečným pramenem jsou ostraka. Tento pramenný materiál bude v prvním roce řešení v Egyptě restaurován, konzervován a zdokumentován, v druhém roce studován a interpretován, aby byl v závěrečném roce editován a při kontextuální interpretaci doplněn o další relevantní písemné i hmotné prameny z oázy a jejího okolí. Zvláštní pozornost přitom budeme věnovat šíření křesťanství v této odlehlé a specifické oblasti tehdejšího římského světa.
Doba řešení: 2009-2011

Výzkum egyptské Západní pouště.

GA ČR č. 404/06/0513
hlavní řešitel Doc. Mgr. Miroslav Bárta, Dr.

Cílem projektu je pokračování českých výzkumů v egyptské Západní poušti, které byly doposud financovány výhradně ze soukromých zdrojů. Během posledních tří let česká expedice zkoumala téměř neznámou oázu El-Hajez. Nejstarší námi zjištěné doklady lidské přítomnosti jsou 500 000 let staré, hlavního rozkvětu dosáhla tato oblast v době starověkého Egypta a Egypta v době římské. V rámci prvních sezón byla zmapována základní struktura osídlení, provedena datace lokalit, analýza jejich struktury a základní výzkum jednoho z pohřebišť. Hlavní horizonty osídlení představují doba kamenná a doba římská. Na konci roku 2005 se podařilo objevit první doklady osídlení z doby stavitelů pyramid (3. tis. př. Kr.) a kompletně zachované osídlení z doby počátků křesťanství. Zatím naprosto neznámá je antropologie populací, které zde kdysi žily. Mezi doposud největší objevy patří podzemní zavlažovací systémy dlouhé desíteky kilometrů, které umožnily zemědělství v celé oblasti oázy. Projekt je nadále plánován jako multidisciplinární a pokračuje ve využívání nejmodernějších metod a postupů včetně archeogenetiky, satelitního snímkování a GPS mapování. Kromě vědeckých cílů usiluje projekt o dokumentaci a zachování světového kulturního děditví. Jeho vědecké poznatky budou mmj. i nadále využívány ve výuce vysokoškoských studentů, popularizaci vědy a prezentaci na internetu.
Doba řešení 2006-2008

Amarna jako křižovatka starověkého světa.

GA ČR č. 404/06/P058
hlavní řešitel Mgr. Jana Mynářová, Ph.D.

Amarnské dopisy, společně s dalším materiálem korespondenčního charakteru, představují unikátní pramen pro poznání politického, kulturního a společenského uspořádání oblastí tvořících severní provincie Egypta v době Nové říše (asi 1543-1080 př. n. l.). Naším cílem je revidovat staré interpretace amarnských dopisů, stejně jako přinést nový a komplexní pohled nejen na samotný korpus, ale i na povahu a rozvoj vztahů Egypta a jeho předovýchodních partnerů ve 2. polovině 2. tisíciletí př. n. l. Stěžijními tématy předkládáného projektu tak jsou následující: kolacionování tabulek amarnského archívu, jazyk dopisů a jeho obecné aspekty, periferní akkadština jako dorozumívací prostředek, politické a společenské uspořádání regionu, vliv Egypta na kulturní vývoj předovýchodní oblasti a vztahy Egypta a Předního východu v průběhu pozdní doby bronzové.
Doba řešení 2006-2008

Starověký Egypt. Zpřístupnění moderních vědeckých postupů pro výuku dějepisu

rozvojový projekt MŠMT ČR č. 354
hlavní řešitel Doc. Mgr. Miroslav Bárta, Dr.

Cílem kurzu je seznámit učitele dějepisu 2. stupně ZŠ a SŠ s nejnovějšími výzkumy, aplikací archeologických poznatků v historickém bádání a se širokým spektrem pramenů, s nimiž se při výzkumu dějin starověku pracuje. Kurz je pro učitele zdarma, neboť je hrazen právě z prostředků rozvojového projektu MŠMT. Kurz proběhne v dubnu – říjnu 2005 formou tematických blokových víkendových seminářů.

Funkce a výzdoba vzestupné cesty v pyramidových komplexech Staré říše.

GA AV č. B801010607
hlavní řešitel Mgr. Tarek el-Awadi

Tato práce se soustředí na vývoj a význam vzestupné cesty z architektonického pohledu, stejně jako na reliéfního programu vzestupné cesty ve Staré říši (asi 2680-2190 př.n.l.). Vzestupná cesta spojovala dva chrámy královského pyramidového komplexu již od počátku 4. dynastie. Za vlády panovníka Chufua už zřejmě disponovala vysokými bočními stěnami a byla krytá stropem. Její výzdobu tvořily jemné nízké reliéfy. Z neznámých příčin věnovali egyptologové studiu vzestupné cesty menší pozornost než dalším součástem pyramidového komplexu, jako např. zádušním chrámům či samotné pyramidě. Naše vědomosti o vzestupných cestách jsou tak i dnes nedostačující a neúplné. Ve své práci se tak pokusím vyplnit tento prostor mezi architektonickými součástmi pyramidového komplexu.
Doba řešení 2006

Návštěvnická graffita na lokalitě Abúsír

GAČR 404/05/2128
hlavní řešitelka: PhDr. Hana Navrátilová

Návštěvnická graffita představují důležitý historický pramen pro poznání vývoje kulturní identity starých Egypťanů. Jsou to krátké nápisy, které zanechali na významných stavbách, často monumentálních hrobkách, jejich návštěvníci, a to mnohdy o řadu generací později po vzniku památky. Výzkum návštěvnických nápisů, tzv. graffiti, která jsou charakteristická pro dobu Nové říše, by měl doplnit naše znalosti o tomto typu písemných pramenů. Tento projekt je zaměřen na shromáždění a zpracování, tj. přepis, překlad a digitalizaci, návštěvnických graffit Nové říše v Abúsíru, a to publikovaných i nepublikovaných (tj. uložených v archivech vědeckých institucí). Cílem je vytvořit ucelený soubor textů, přístupný v digitální podobě, a především jej analyzovat. Výsledkem bude databáze graffit, jejich překlad a analýza takto vzniklého korpusu. Jako výstup je plánována série článků v odborných časopisech, a podklady pro přípravu rukopisu monografie o abúsírských návštěvnických graffitech.
Doba řešení 2005-2006

Čeští cestovatelé v Orientě a v Egyptě

GA AV ČR KJB 9101301
hlavní řešitelka: PhDr. Hana Navrátilová

Projekt je zaměřen na publikaci vybraných cestopisů autorů pocházejících z českých zemí, které zachycují cesty do Orientu, zejména do oblasti Předního Východu a Egypta. Myšlenkově by řešitelé chtěli navázat na současný mezinárodní výzkum fenoménu recepce Orientu, spojené často s cestami do této oblasti. Pramenem jsou cestopisy českých cestovatelů, vybrané v časovém rozmezí 16. až 20. století. Základní metodou je výběr a analýza vybraných textů. Téma bude zpracováno inter-disciplinárně, čemuž odpovídá složení řešitelského týmu.Výstupy výzkumu jsou míněny jako příspěvek k rozvíjejícímu se diskursu o tradičních kulturních vztazích českých zemí a orientálního světa, a také jako český dodatek k stále aktuálnímu studiu fenoménu orientalismu. Především proto, že vzájemné poznání odlišných kultur je nutným předpokladem jejich tolik potřebného vzájemného pochopení.
Doba řešení 2003-2005

Úvod > Věda a výzkum > Granty