Abúsír

Archeologický výzkum ČEgÚ FF UK se již bezmála 40 let soustřeďuje na pyramidové pole v Abúsíru, ležící 20 km na jihozápad od Káhiry. Abúsír je jednou z nejvýznamnějších archeologických lokalit v Egyptě. Na jeho ploše se nacházejí dvě skupiny památek – hrobky králů, královen i soukromníků pocházející z doby 5.dynastie (Stará říše) a hrobky ze Sajsko-perské doby. Oběma těmto skupinám památek ústav věnuje ve své vědecké práci dlouholetou pozornost a s nimi jsou spojeny základní výzkumové projekty ústavu.

Jak již bylo zmíněno, práce ČEgÚ FF UK na lokalitě byly započaty archeologickým průzkumem Ptahšepsesovy mastaby. Ve stejném roce, kdy byla ústavu poskytnuta nová koncese, v roce 1976, byl zahájen archeologický průzkumpyramidového komplexu královny Chentkaus II. a Východního pole mastab – hřbitova příslušníků královské rodiny z pozdní 5.dynastie. Od roku 1978 se pozornost začala soustřeďovat především na pyramidový komplex královny Chenktaus II. a hrobový komplex krále Neferrea. V této souvislosti je nutné vyzdvihnout ve své době (na přelomu 70. a 80. let) v Egyptě neobvyklé použití geofyzikálních metod při průzkumu lokality; tímto projektem ústav získal prvenství na pyramidových polích. Roku 1980 se mezi základní úkoly, řešené ústavem, zařadil i průzkum šachtových hrobů ze Sajsko-perské doby, jejichž skupina se nachází nedaleko na jihozápad od královské nekropole Staré říše. Dalším předělem v terénní práci ústavu v Abúsíru je rok 1991, kdy se ústav začal věnovat i problematice hřbitovů nižších a středních úředníků Staré říše v jižním Abúsíru.

Archeologická koncese, která je svojí rozlohou patrně největší koncesí zahraniční expedice v Egyptě, opravňuje provádět archeologický výzkum nejvyššího stupně – „excavations„, tj. plnohodnotné vykopávky (dle nomenklatury Nejvyšší rady pro památky Egypta – NRPE – nižšími stupni jsou „survey“ – průzkum a „cleaning“ – čištění).

Úspešný průběh archeologických expedic by nebyl myslitelný bez pomoci rodiny předáků dělníků el-Kerétí, se kterou ústav spolupracuje již od roku 1962. Praktické terénní zkušenosti členů této rodiny, vřelý citový vztah k ústavu a přirozený respekt, kterému se ve svém prostředí těší, jsou jistě zárukou dalších úspěchů ČEgÚ UK na poli egyptské archeologie.

  Jaromír Krejčí

1 Historie

1.1 Abúsír ve 3. tisícíletí př. n. l.

2 Objekty

2.1 Prostor královských hrobových komplexů

2.1.1 Pyramida “Lepsius č. XXIV“

2.1.2 Mastaba královského syna Nachtkarea

2.1.3 Nedokončená pyramida krále Raneferefa

2.2 Pohřebiště nižších úředníků v jižním Abúsíru

2.2.1 Nedokončený příběh vezíra Kara a jeho synů

2.2.2 Abúsírský kněz Fetekti

2.2.3 Kněz Hetepi, nejstarší známá tvář z Abúsíru

2.2.4 Kaaper – Egyptský strážce hranic

2.3 Sajsko-perské pohřebiště

2.3.1 Vedžahorresnetova hrobka

2.3.2 Iufaova hrobka

2.3.3 Vedlejší pohřby v Iufaově hrobce

2.3.4 Menechibnekonova hrobka

2.3.5 Padihorova hrobka

2.3.6 Hrobka R3

3 Fotogalerie

3.1 Fotogalerie: Abúsír