Menechibnekonova šachtová hrobka

Hrobka hodnostáře Menechibnekona (1. p. Menechibneko) je třetí stavbou tohoto druhu zkoumanou ve skupině velkých šachtových hrobek z poloviny 1. tis. př.n.l. v jihozápadní části staroegyptského pohřebiště u Abúsíru. Tato hrobka leží asi 40 m jihovýchodně od hrobového komplexu kněze Iufay, jehož nevyloupená pohřební komora byla odkryta v roce 1996.

Výzkum Menechibnekonovy hrobky byl zahájen v roce 2003 odkrytím nadzemní části, značně poničené pozdějším dobýváním kamene. V roce 2004 byla vyčištěna větší část hlavní šachty, zároveň s tím byla odkryta a prozkoumána i jižní přístupová šachta a podzemní skrýš s nádobami a dalšími materiály použitými při mumifikaci a pohřbu, která leží poblíž jihozápadního rohu ohrazení. Prozatím poslední fáze výzkumu hrobky se uskutečnila na jaře roku 2007, kdy byla odkryta a otevřena vlastní pohřební komora.

Nadzemní část hrobky tvořilo ohrazení z dobře opracovaných vápencových bloků, tvořící čtverec o délce strany asi 25 metrů. Stěny nadzemní části byly původně zdobeny nádhernými reliéfy, z nichž se ale po pozdějších zásazích zlodějů kamene zachovalo jen několik set větších či menších zlomků, navíc značně poničených zvětráváním a působením solí. Původní vzhled ani výšku nadzemní části hrobky lze proto jen odhadovat.

Podzemí hrobky se skládalo z gigantické hlavní šachty o rozměrech přibližně 13×13 metrů, na jejímž dně, v hloubce asi 15 metrů, byla vybudována masivní pohřební komora. Ta byla z vnější strany pravoúhlá, s plochou střechou, ale uvnitř klenutá. Přístup na dno hlavní šachty tvořily podobně jako u Iufaovy hrobky dvě menší šachty. Z jižní z nich vede vodorovná chodba přímo ke vstupu do pohřební komory.

Komoru téměř zcela vyplňuje dvojitý sarkofág – vnější, hranolovitý se zkoseným víkem byl vytesán ze dvou kusů vápence, vnitřní, antropoidní, byl zhotoven z tmavé metadroby (angl. greywacke). Oba sarkofágy jsou téměř zcela pokryty reliéfně vytesanými texty. Bohatá je i výzdoba stěn a stropu pohřební komory. Na stropě je spolu s hymnem na slunce zobrazeno denní a noční putování slunce, a pod ním ve dvou řadách stojící ženské postavy personifikující denní a noční hodiny (vždy po dvanácti) – na východní straně denní, na západní straně noční. Výzdobu čelních stěn tvoří úryvky z Knihy mrtvých, doprovázené ilustracemi – na severu kap. 148, na jihu kap. 144. Další kapitoly z Knihy mrtvých, ale i jiných souborů náboženských textů (Textů pyramid a Textů rakví) pokrývají boční stěny komory a sarkofágů. Západní stěně komory dominuje dlouhá obětní formule, obsahující nejúplnější výčet titulů majitele hrobky Menechibnekona, ale i jméno jeho otce, Gemnefherbaka. Jméno jeho matky, Sathathor, je uvedeno na sarkofágu.

Soudě podle dochovaných titulů patřil Menechibneko k elitě egyptské společnosti své doby. Kromě úplné řady titulů, které označovaly pouze jeho postavení (velmi přibližně odpovídají šlechtickým titulům, jaké známe z novějších dějin), měl hodnost generála, velitele libyjských oddílů, člena královy osobní stráže, admirála námořního loďstva, a zastával i další méně významné úřednické a kněžské funkce. Celkem nesl více než dvacet titulů, tedy ještě více než jeho zřejmě mnohem známější současník Vedžahorresnet, pohřbený rovněž v Abúsíru a neblaze proslulý jako „kolaborant“ s perskými dobyvateli Egypta. Podobně jako Vedžahorresnet, byl i Menechibneko už známý z jiných pramenů – jeho sochy jsou uloženy v Nantes a v Berlíně.

Pohřební komora byla nalezena vyloupená. Zloději, kteří sem pronikli v pozdní antice (možná dokonce dvakrát), rozbili oba sarkofágy a roztrhali mumii majitele hrobky, z níž se našly jen zbytky několika kostí. Ze zbytků pohřební výbavy, nalezených porůznu kolem sarkofágu i vně pohřební komory, stojí za zmínku vešebty, drobné kamenné a fajánsové amulety, fajánsové nádobky na posvátné oleje a masti, tzv. magické cihly popsané ochrannými zaříkadly, střepy nádob, aj. Zcela unikátním nálezem je malé fajánsové pečetítko se zobrazením ležícího šakala a devíti svázaných zajatců, které zřejmě sloužilo jako oficiální pečeť pohřebiště, a také podlouhlý fajánsový přívěsek (tzv. menit) se jménem předposledního krále 26. dynastie, Ahmose II., který vládl v letech 570-526 př. n. l.

Výzkum Menechibnekonovy hrobky by měl pokračovat v roce 2008.

Úvod > Nástěnka > Menechibnekonova šachtová hrobka