Expedice Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Praze a Laboratoře geoinformatiky Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
Otevření výstavy proběhne dne 24. září 2009 od 17:00 hod. v prostorách Informačního centra Obnovitelné zdroje, MVE Hučák, Křižíkova 233, 500 03 Hradec Králové.
Ve dnech 2.–26. listopadu 2008 proběhla první česká vědecká expedice do oblasti Gilf Kebíru v egyptské Západní poušti.
Gilf Kebír je pohoří u jihozápadní hranice Egypta, poblíž hranic Egypta se Súdánem, Libyí a Čadem. Hlavní význam této výpravy spočíval v tom, že zkoumal oblast, kde vznikly kořeny staroegyptské civilizace v době, kdy byla Sahara ještě úrodnou oblastí s jezery, s bohatou faunou a flórou. V důsledku vysychání oblasti dnešní Západní pouště došlo na konci 6. tis. př. Kr. k postupnému osidlování nilského údolí a formování staroegyptské civilizace. Expedice hledala, našla a zdokumentovat nejstarší stopy lidské přítomnosti a činnosti v Západní poušti. Nejzazším cílem výpravy byla Jeskyně plavců (známá též z filmu Anglický pacient) s unikátními neolitickými malbami plavců (jeden z nich je ostatně i ve znaku výpravy).
Expedice se uskutečnila jako součást řešení vědeckého projektu financovaného Grantovou agenturou České republiky „Výzkum egyptské Západní pouště“ (grant č. 404/06/0513), jehož řešitelem byl Miroslav Bárta a spoluřešitelé Martin Tomášek a Vladimír Brůna. Na výpravě a řešení jejích úkolů se účastní i vědecko-výzkumný záměr „Výzkum civilizace starého Egypta“ (MŠMT ČR č. MSM 0021620826) vedený Miroslavem Vernerem.
Hlavní etapy postupu a cíle výpravy byly tyto:
1. Dokumentace zaniklé starodávné oázy zvané „Jakubovy studny“, kam směřovaly staroegyptské expedice stavitelů pyramid,
2. Lokalita Abú Ballás s nálezy celých hrnců zanechaných zde staroegyptskými karavanami,
3. Písečné moře, oblast s tzv. silikou, křemičitým sklem, vzniklým dopadem a následnou explozí meteoritu,
4. Jeskyně plavců s neolitickými kresbami z doby, kdy byla celá oblast savanou s jezery (5. tis. př. Kr.),
5. Jeskyně šelem, další jeskyně vyzdobená v době neolitu, jejíž malby dokazují, že tvůrci staroegyptské civilizace přišli do nilského údolí právě z této oblasti,
6. starověké obchodní cesty, kterými putovaly staroegyptské karavany na oslech až k Čadskému jezeru.
Expedice se zúčastnili Miroslav Bárta, Vladimír Brůna a Martin Tomášek jako vedoucí, dále Josef Jíša (technik, fa Jíša), Václav Cílek (Geologický ústav AV ČR v Praze), Martin Frouz (fotograf, National Geographic Česko), Jiří Musil (Ústav pro klasickou archeologii FF UK), Petr Pokorný (Archeologický ústav AV ČR v Praze) a Jiří Svoboda (paleolitik, Archeologický ústav AV ČR v Brně).
Výsledky expedice i hlavní poznatky a objevy z českých výzkumů Západní pouště přibližuje právě vyšlá publikace Ostrovy zapomnění. El-Héz a české výzkumy v egyptské Západní poušti, M. Bárta a kol. (Dokořán, Praha 2009).
Hlavními partnery projektu byly firmy EMERAN 1860, INSET, JÍŠA a JÍŠA RENTCAR, MIBCON a SEVEROČESKÉ DOLY.
Uskutečnění této expedice dále umožnila podpora firem: EGE, s.r.o., Software602, Vydavatelství MAC, Vydavatelství Gasset, Unileasing a Ivan Volman – Hrad Sloup v Čechách.
