Výstava se koná v pondělí 12. září 2011 od 7 do 19hod v přízemí hlavní budovy FF UK. V 16 hodin promluví o svých dílech přímo Hossam Hassan. V 18,30 se uskuteční koncert nevidomých egyptských hudebnic v kostele sv. Šimona a Judy, ul. Dušní 928/1, Praha 1. Výstava je pořádána v rámci projektu Rok svobody slova.
HOSSAM HASSAN (1979) je mladý egyptský umělec, který se narodil a vyrostl v Káhiře, hlavním městě Egypta. Rušné velkoměsto, jeho bohatá historie a multikulturní charakter inspirovaly v dětství Hossama, aby objevoval svět kolem sebe a učil svoji představivost usilovat i o to, co je těžko definovatelné.
Po dokončení Fakulty užité grafiky Helwánské univerzity jej zaujalo studium kaligrafie a jejího vztahu k umění. Stal se pravidelným účastníkem všech grafických, uměleckých, fotografických a kreativních seminářů. Pracoval také jako grafik pro nadnárodní reklamní agenturu v Egyptě. Poté si v roce 2005
otevřel vlastní ateliér zaměřený na grafiku. Skrze své jedinečné grafiky, úspěšně vystavované v soukromých galeriích i výstavních síních, uvedl Hossam Hassan grafické umění na egyptský umělecký trh. Vešel ve známost tím, že tiskl počítačově vytvářenou grafiku na plátno. Jeho díla se stala cenným sběratelským artiklem pro sběratele a milovníky umění. V Egyptě a na Středním východě je znám díky svým autentickým a smělým inovacím grafického umění.
Hossam Hassan propojil svou vášeň pro umění, svůj malířský talent a inovativní postupy v grafice a vytvořil si vlastní uměleckou identitu, svůj styl, kterým obohacuje možnosti grafického umění. V září 2011 cestuje Hossam Hassan po Evropě s orchestrem nevidomých egyptských hudebnic a v rámci jejich koncertů vystavuje soubor svých děl – počítačově upravených fotografií vytištěných na plátně – nazvaný Lotosová revoluce 2011. Bezprostředně tím reaguje na revoluční události letošního ledna a února. Ke své práci říká: „Nejnovější události v Egyptě byly vzácným darem pro moji inspiraci. Každý obraz zachycuje jeden významný moment egyptské revoluce mým vlastním pohledem. Vše, co
se odehrávalo na náměstí Tahrír, bylo pro moji práci důležité: emotivně silné obrazy davu, všudypřítomné slogany, intenzivní pocit vzdoru. … zachytil jsem všechny tyto projevy, redukoval jsem je na jejich základní tvar a znovu je všechny smíchal. Vytvořil jsem tak něco zcela nového, plného života a pohybu; originální umělecké dílo, jež kombinuje podstatu původní inspirace s mými vnitřními emocemi. … neviditelné se tak stává zjevným“.
