V roce českých „osmiček” slaví také česká egyptologie, a to šedesát let od založení původně Československého, dnes Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Egyptologický ústav byl zřízen v Praze dne 1. října 1958 na základě usnesení vlády ČSR a jeho historicky prvním ředitelem se stal akademik prof. František Lexa. Následně, dne 20. května 1959, pak Československý egyptologický ústav zahájil svou činnost také v Káhiře pod vedením prof. Zbyňka Žáby. V roce 2019 navíc uplyne sto let od počátku výuky egyptologie na Univerzitě Karlově.
Dnes je Český egyptologický ústav největší vědeckou expedicí České republiky, která soustavně pracuje v zahraničí. Jeho současné koncese na území dnešního Egypta zahrnují pyramidové pole v Abúsíru a oázu El-Héz, v egyptské Západní poušti a dále dvě lokality v Súdánu – na 6. nilském kataraktu a v Usli.
Výzkumy Českého egyptologického ústavu započaly účastí na mezinárodní akci UNESCO na záchranu památek na území starověké Núbie, které měly být zaplaveny vodami Vysoké asuánské přehrady. Z výsledků lze jmenovat především objevení a dokumentaci desítek významných historických nápisů i skalních kreseb, dokumentaci malbami vyzdobeného skalního převisu v Korosku, znovuobjevení zmizelého chrámu v Táfě či dokumentaci římské pevnosti v Kertásí a výzkum mohylového pohřebiště ve Wádí Qitně a Kalábše.
Vedle toho probíhaly práce i v Abúsíru – na výzkumu unikátní hrobky vezíra Ptahšepsese. Skvělých vědeckých výsledků dosáhl ústav zejména na základě vlastních archeologických výzkumů na rozsáhlé koncesi v Abúsíru, kterou získal v roce 1974. Podařilo se zde pod vedením prof. Miroslava Vernera mimo jiné objevit dva pyramidové komplexy. V tom, jež patřil panovníku Raneferefovi, byl vedle souboru královských soch nalezen nesmírně cenný papyrový archiv. Na koncesi leží také množství hrobek a kultovních struktur z různých období staroegyptských dějin, k nimž se řadí i nevyloupený Iufaův šachtový hrob z doby první perské okupace Egypta. Četné památky, které z prostoru abúsírské nekropole pocházejí, patří k vrcholným dílům starověké civilizace na Nilu.
Mimo nilské údolí, zejména v oáze El-Héz rozkládající se v egyptské Západní poušti přibližně 400 km jihozápadním směrem od dnešní Káhiry, probíhaly expedice v letech 2003 až 2010. Ty vedly mj. k objevu jedinečného raně křesťanského osídlení ze 4. a počátku 5. stol., jemuž předcházela celá řada pravěkých lokalit z doby, kdy Sahara byla ještě úrodnou zelenou oblastí.
Od roku 2009 se ústav zabývá také pracemi na dvou archeologických koncesích v Súdánu. První se nalézá poblíž Chartúmu na 6. nilském kataraktu (oblast Sabaloka), kde byly objeveny především prehistorické lokality a stanoviště dokumentující proces neolitizace v severovýchodní Africe. Naproti tomu lokalita Usli situovaná poblíž správního centra Karíma v severní části Súdánu je dnes již obecně známá nečekanými objevy chrámů a královského paláce z 1. tis. př. Kr.
Výzkumy Českého egyptologického ústavu FF UK jsou již dlouhá léta svou povahou nevyhnutelně interdisciplinární a mezinárodní a odpovídají na řadu otázek týkajících se nejen historie a vývoje dávných civilizací a kultur na Nilu, ale zároveň umožňují lépe chápat vývoj přírodního prostředí i to, jak se na něj lidé adaptovali, fungování různých náboženských systémů, příběhy konkrétních lidských osudů a hledání smyslu lidské existence. Právě tato unikátní možnost kombinace různých druhů pramenů na mikro- i makroúrovni v dlouhých časových řadách činí ze staroegyptské archeologie a historie unikátní a významnou disciplínu v rámci současné vědy a bádání o komplexních společnostech v 21. století.
