Interní workshop pracovníků Českého egyptologického ústavu FF UK je za námi a letošní ročník opět potvrdil, jak neuvěřitelně široký záběr má současná práce členů ústavu i jeho externích spolupracovníků – což bylo také tématem úvodního příspěvku Miroslava Bárty. Hlavní přednášku pronesl Emanuelle Laroze (Lyonská univerzita), který představil výsledky svých dosavadních analýz architektury Neferirkareovy pyramidy v Abúsíru. Účastníci semináře se dále seznámili s novými poznatky o keramice ze Sabu Kemovy hrobky v severní Sakkáře, s analýzou bloků z nadzemní části Menechibnekauovy šachtové hrobky v západním Abúsíru i s postupy vytváření a obnovy jednotného geodetického pole v Abúsíru a Sakkáře. Představen byl také projekt Memphis Mapping Project, jehož cílem je mimo jiné zaměřit všechny archeologické objekty v prostoru od Abú Gurábu po jižní Sakkáru. Zazněly výsledky stavebně historického průzkumu Chuiho pohřební komory v jižní Sakkáře i archeologického výzkumu ve východní části Niuserreova pyramidového komplexu v centrálním Abúsíru. Velmi zajímavý byl výklad o mytologické architektuře vnitřního sarkofágu Iufaaovy šachtové hrobky i zamyšlení nad rolí Čtyř synů Horových v kontextu šachtových hrobek Pozdní doby, na něž částečně navazovala prezentace o pohřební výbavě šachtových hrobek z Pozdní a Sajsko perské doby.

Představeny byly také výsledky grantových projektů přesahujících hranice Abúsíru a Sakkáry, zejména interdisciplinárního projektu TIBO, který se na základě analýz titulatury a kosterních pozůstatků populací z memfidské nekropole snaží o rekonstrukci společnosti Staré říše. Program doplnily dvě prezentace věnované schránám na těla zesnulých – jedna přinesla novinky ve studiu staroříšských sarkofágů, druhá se zaměřila na dřevěné rakve z prostoru Abúsíru. Nechyběly ani příspěvky z oblasti severovýchodní Afriky, věnované počátkům osídlení v oblasti Sabaloky na středním Nilu, původu staroholocenních lovecko sběračských populací a jejich sídlištním a sociálním sítím v širokém nadregionálním kontextu, stejně jako analýze strategií reagujících na extrémní holocenní nilské povodně a výraznou environmentální sezonalitu, kterou tyto záplavy způsobovaly. Důležitá byla i prezentace výkonné redaktorky časopisu Marie Peterkové Hloubkové Prague Egyptological Studies, která se věnovala novinkám, otázkám a výzvám spojeným s jeho vydáváním.

Abúsírský den tak opět ukázal, jak živý a inspirativní je výzkum, který tým Univerzity Karlovy provádí.