Navazující magisterský studijní program Egypt a Přední východ ve starověku se otevírá pro studium v akademickém roce 2026/2027.

Více informací k přijímacímu řízení je k dispozici na webu FF UK (https://www.ff.cuni.cz/prijimaci-rizeni/pred-prijimackami/)

Egypt a Přední východ ve starověku
Specializace: Egyptologie, Asyriologie
Volba specializace: Závazně v přihlášce (lze zvolit jen jednu specializaci)
Forma a typ studia: Prezenční navazující magisterské
Předpokládaný počet přijímaných: 15
Sdružování studijních programů: Samostatné i sdružené studium; studijní program je možné sdružovat se všemi studijními program navazujícího magisterského studia uskutečňovanými v češtině, které umožňují sdružené stadium a jsou neučitelské
Přijetí s upuštěním od přijímací zkoušky: Nelze

Přijímací zkouška: Jednokolová (ústní)

Popis přijímací zkoušky:
Ústní zkouška:
a) Prokázání odborné erudice, přehled o vývoji a členění daného oboru, včetně rozpravy nad prostudovanou literaturou: 0-35 bodů
b) Rozprava týkající se užší oblasti uchazečova zájmu o daný obor na podkladě předložené uchazečovy vybrané odborné práce: 0-30 bodů
c) Překlad do češtiny a interpretace textu v klasické egyptštině (specializace egyptologie), v akkadštině (specializace asyriologie): 0-35 bodů
Ad a) Seznam prostudované odborné literatury uchazeči předloží u zkoušky k nahlédnutí.
Ad b) Vybranou vlastní odbornou práci (bakalářskou práci, publikovaný článek apod.)
uchazeči u zkoušky předloží k nahlédnutí.

Další informace:
https://cegu.ff.cuni.cz
https://uspv.ff.cuni.cz
Informace o uplatnění absolventů:
Absolvent se uplatní ve všech profesích, které vyžadují schopnost třídit, zpracovávat a kriticky vyhodnocovat informace a přesně a srozumitelně vyjadřovat své myšlenky v ústním i písemném projevu. Může se uplatnit jako samostatný či vedoucí pracovník v institucích zaměřených na shromažďování a studium památek hmotné kultury a dokladů duchovní kultury a umění dané oblasti, jako jsou muzea, galerie a další kulturní, eventuálně  výchovné instituce. Dále může rovněž působit v hromadných sdělovacích prostředcích či nakladatelstvích a jako odborný konzultant též ve sféře cestovního ruchu, obchodních vztahů a nevládních organizací se zaměřením na danou oblast. Absolvent programu může pokračovat v postgraduálním studiu egyptologie, resp. předovýchodně zaměřeném studiu (filologie, kultura, dějiny) v ČR i v zahraničí.

Bakalářský studijní program Egypt a Přední východ ve starověku se otevírá pro studium v akademickém roce 2026/2027.

Více informací k přijímacímu řízení je k dispozici na webu FF UK (https://www.ff.cuni.cz/prijimaci-rizeni/pred-prijimackami/)

Egypt a Přední východ ve starověku
forma a typ studia: prezenční bakalářské
Předpokládaný počet přijímaných: 15
Sdružování studijních programů: Pouze samostatné studium; nelze kombinovat s jiným studijním programem
Přijetí s upuštěním od přijímací zkoušky: Nelze

Přijímací zkouška: Dvoukolová (písemná, ústní)

Popis přijímací zkoušky:
1. kolo – písemná část (60 minut):
a) Písemný test obecných předpokladů ke studiu s přihlédnutím k zaměření a potřebám oboru, zejména ke znalostem starověkých dějin a reálií oblasti severovýchodní Afriky a Blízkého východu (především oblast dnešního Egypta, Libye, Izraele, Palestiny, Sýrie, Libanonu, Jordánska, Turecka, Iráku, Íránu, Súdánu): 0-50 bodů
2. kolo – ústní část:
b) Prokázání znalostí vztahujících se k oboru a diskuse nad předloženým seznamem prostudované literatury: 0-30 bodů
c) Prokázání jazykové vybavenosti – znalosti dvou cizích jazyků dle volby uchazeče: angličtina (min. B2 dle SERR) a francouzština nebo němčina (min. B1 dle SERR): 0-20 bodů
Ad b) Seznam prostudované literatury vztahující se k oboru uchazeči předloží u zkoušky k nahlédnutí.
Ad c) V obou případech se jedná o rozpravu nad odborným textem v cizím jazyce. U angličtiny je uchazeči předložen text, který přečte a přeloží do češtiny, následuje diskuse o textu v angličtině. U němčiny či francouzštiny je uchazeči předložen jeden odstavec textu, který po přečtení uchazeč v češtině shrne, čímž prokáže dovednost orientovat se v textu a pochopit hlavní myšlenky.

Další informace:
https://cegu.ff.cuni.cz
https://uspv.ff.cuni.cz

Vzorové otázky:
1. Do které historické epochy se řadí 6. dynastie?
a) Archaická doba
b) Stará říše
c) Střední říše
d) Třetí přechodná doba

2. Který z uvedených panovníků nepatří k novoasyrským vládcům?
a) Sargon I.
b) Sargon II.
c) Asarhaddon
d) Aššur-uballit II.
3. U kterého z následujících výroků je možné posoudit jeho pravdivost?
a) Zavři okno, ať sem nenaprší!
b) Včera napršelo 10 mm srážek.
4. Určete subjekt této věty:
Ve vodách Nilu žije velké množství rozmanitých ryb.

Doporučená literatura:

•  Baines, J. – Málek, J., Svět starého Egypta, Praha 1996.
• Bárta, M., Život a smrt ve stínu pyramid. Hrobka v době stavitelů pyramid, Praha 2008.
• Bárta, M., Příběh civilizace: vzestup a pád stavitelů pyramid, Praha 2016.
• Bárta, M. et al. (eds.), Stvořené pro věčnost. Největší objevy české egyptologie, Praha 2018.
• Fagan, B. M., Oloupený Nil, Praha 2001.
• Bottéro, J., Nejstarší náboženství Mezopotámie, Praha 2005.
•  Forman, W. – Quirke, S., Posmrtný život na Nilu, Londýn 1997.
• Charvát, P., Zrození státu: prvotní civilizace Starého světa, Praha 2011.
• Janák, J., Brána nebes – bohové a démoni starého Egypta, Praha 2005.
• Landgráfová, R. – Navrátilová, H. (eds.), Srdečné pozdravy ze země na Nilu. Korespondence starých Egypťanů, Praha 2011.
•  Leicková, G., Mezopotámie: počátky měst, Praha 2005.
• Maříková Vlčková, P. (ed.), Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů, Praha 2009.
• Mynářová, J., Počátek vítězství krále Horního a Dolního Egypta. Dějiny starověké Levanty, Praha 2015.
• Mynářová, J. et al. (eds.), Písemnictví starého Předního východu, Praha 2011.
•  Nováková, N. – Pecha, L. – Rahman, F., Dějiny Mezopotámie, Praha 1998.
• Oppenheim, A. L., Starověká Mezopotámie. Portrét zaniklé civilizace, Praha 2001.
• Pečírková, J., Asýrie. Od městského státu k říši, Praha 2000.
•  Prosecký, J. et al., Encyklopedie starověkého Předního východu, Praha 1999.
• Prosecký, J., Slova do hlíny vepsaná. Mýty a legendy Babylónu, Praha 2010.
• Prosecký, J., Když království sestoupilo z nebes, Praha 2015.
• Prosecký, J. – Rychtařík, M. (eds.), Epos o Gilgamešovi, Praha 2018.
• Roaf, M., Svět Mezopotámie, Praha 1998.
•  Shaw, I., Dějiny starověkého Egypta, Praha 2003.
•  Strouhal, E. – Vachala, B. – Vymazalová, H., Lékařství starých Egypťanů I, Praha 2010.
•  Strouhal, E. – Vachala, B. – Vymazalová, H., Lékařství starých Egypťanů II, Praha 2017.
• Trigger, B. G. – Kemp, B. J. – O’Connor, D. – Lloyd, A. B., Starověký Egypt – Dějiny společnosti, Praha 2005.
• Vachala, B., Staří Egypťané, Praha 2001.
• Van de Mieroop, M., Dějiny starověkého Blízkého východu okolo 3000-323 př. Kr., Praha 2010.
• Van de Mieroop, M., Předřecká filozofie. Hledání pravdy ve starověké Babylonii, Praha 2022.
• Verner, M., Pyramidy – tajemství minulosti, Praha 1997.
• Verner, M., Chrám světa: svatyně, kulty a mysteria starověkého Egypta, Praha 2010.
• Verner, M., Abúsír: v srdci pyramidových polí, Praha 2017.
• Verner, M. – Bareš, L. – Vachala, B., Encyklopedie starověkého Egypta, Praha 2007.
• Vymazalová, H. – Coppens, F., Moudrost svitků boha Thovta. Vědecké poznání za vlády faraonů, Praha 2011.

Doporučená literatura k dějinám a kultuře starověkého Předního východu (studijní program Egypt a Přední východ ve starověku)

• Black, J. – Green, A. (1999). Bohové, démoni a symboly starověké Mezopotámie: ilustrovaný slovník, Praha: Volvox Globator.
• Bottéro, J. (2005). Nejstarší náboženství Mezopotámie, Praha: Academia.
• Cline, E.H. (2019). 1177 př. Kr.: zhroucení civilizace a invaze mořských národů, Praha: Vyšehrad.
• Hrůša, I. (2015). Bohové, chrámy, obřady a lidé: náboženství staré Mezopotámie, Praha: Vyšehrad.
• Hruška, B. et al. (1977). Mýty staré Mezopotámie: sumerská, akkadská a chetitská literatura na klínopisných tabulkách, Praha: Odeon.
• Hruška, B. (1987). Pod babylónskou věží, Praha: Práce.
• Hruška, B. (1995). Kultovní život starého Sumeru, Praha: AV ČR.
• Charvát, P. (2011). Zrození státu: prvotní civilizace Starého světa, Praha: Karolinum.
• Charvát, P. (2015). Archeologie na Blízkém východě: první dvě století, Praha: Univerzita Karlova v Praze.
• Juliš, K. et al. (2020). Nástroje paměti, Praha: Národní muzeum.
• Klíma, J. (1963). Společnost a kultura starověké Mezopotámie, Praha: ČSAV.
• Klíma, J. (1979). Nejstarší zákony lidstva: Chammurapi a jeho předchůdci, Praha: Academia.
• Leicková, G. (2005). Mezopotámie: počátky měst, Praha: BB art.
• Matouš, L. (1976). Epos o Gilgamešovi, Praha: Československý spisovatel.
• Mynářová, J. et al., ed. (2011). Písemnictví starého Předního východu, Praha: OIKOYMENH.
• Mynářová, J. (2015). Počátek vítězství krále Horního a Dolního Egypta: dějiny starověké Levanty, Praha: OIKOYMENH.
• Nováková, N. – Pecha, L. – Rahman, F. (1998). Dějiny Mezopotámie, Praha: Karolinum.
• Oppenheim, L. (2001). Starověká Mezopotámie: portrét zaniklé civilizace, Praha: Academia.
• Pečírková, J. (2000). Asýrie: od městského státu k říši, Praha: Academia.
• Prosecký, J. (1995). „Královské knihy“ staré Mezopotámie, Praha: Orientální ústav AV ČR.
• Prosecký, J. (1995). Prameny moudrosti: mudroslovná literatura staré Mezopotámie, Praha: ISE.
• Prosecký, J. et al. (1999). Encyklopedie starověkého Předního východu, Praha: Libri.
• Prosecký, J. et al. (2003). Encyklopedie mytologie starověkého Předního východu, Praha: Libri.
• Prosecký, J. (2010). Slova do hlíny vepsaná: mýty a legendy Babylónu, Praha: Academia.
• Prosecký, J. (2015). Bedřich Hrozný, Praha: Středisko společných činností AV ČR, v.v.i. pro OÚ AV ČR, v.v.i.
• Prosecký, J. (2015). Když království sestoupilo z nebes: mezopotamské kroniky od časů nejstarších až do doby perské, Praha: Academia.
• Prosecký, J. – Rychtařík, M. (2018). Epos o Gilgamešovi, Praha: NLN.
• Roaf, M. (1998). Svět staré Mezopotámie a starověkého Blízkého východu, Praha: Knižní klub.
• Van de Mieroop, M. (2010). Dějiny starověkého Blízkého východu okolo 3000-323 př. Kr., Praha: Academia.
• Van de Mieroop, M. (2022). Předřecká filozofie: hledání pravdy ve starověké Mezopotámii, Praha: Academia.
• Vavroušek, P. (2008). Ad perpetuam rei memoriam: památce Lubora Matouše (1908-2008), Praha: Ústav srovnávací jazykovědy, FF UK.
• Velhartická, Š., ed. (2015). Bedřich Hrozný a 100 let chetitologie, Praha: NG.
• Velhartická, Š. (2022). Bedřich Hrozný: texty a přednášky, Praha – Hradec Králové: Academia – Univerzita Hradec Králové.