Staroegyptské pohřební schrány

STAROEGYPTSKÉ POHŘEBNÍ SCHRÁNY ZE STARÉ ŘÍŠE A PRVNÍ PŘECHODNÉ DOBY. EVOLUCE, KONTEXTUALIZACE A VÝZNAM

 

Projekt podpořený Grantovou agenturou České republiky, č. 23-04989S

 

Cílem projektu GAČR č. 23-04989S je prozkoumat všechny typy pohřebních schrán ze Staré říše a První přechodné doby (kamenné, dřevěné, rákosové a keramické) z lokalit po celém Egyptě. Základní korpus dat dostupného materiálu bude nashromážděn ve volně přístupné databázi a poslouží jako základ pro vytvoření nové typologie schrán, která doposud zásadním způsobem chybí. Korpus obsahuje zhruba 300 dřevěných rakví, 250 kamenných sarkofágů, 30 rákosových rakví a 60 keramických. Hlavní analytická práce spočívá ve sledování vývoje schrán a v rekonstrukci celého procesu vzniku dané schrány a jejího použití či případného znovupoužití. Naším záměrem je sledovat celou škálu aktivit, včetně získávání surového materiálu, jeho transportu, metod zpracování, použití zdobících technik i finální instalaci v pohřební komoře. Projekt se zaměřuje také na sociální, rituální a ekonomické implikace, které zahrnují produkci (např. náboženský význam různých materiálů, otázky týkající se specializovaných dílen nebo zahraniční obchod s luxusními komoditami).

Projekt zkoumá tři hlavní výzkumné oblasti/okruhy.

  1. Produkce pohřebních schrán: Zde se pozornost zaměřuje na procesy, které jsou spojené s výrobou schrán z jednotlivých materiálů, a jejich specifika. Řeší se primárně otázky získávání surového materiálu, specializovaných dílen a řemeslníků versus domácí produkce, výzdobné motivy a jejich regionální diverzita.
  2. Socio-ekonomické implikace spojené s produkcí schrán: V této části zkoumáme roli společenského postavení na volbu materiálu schrány. Současně řešíme otázku rozsahu sociální dynamiky a ekonomické síly v kontextu získávání materiálů ze vzdálených oblastí (např. cedrové dřevo z Libanonu) i vliv panovníka na tyto procesy. Na vybraném korpusu pak prostudujeme distribuční vzorce pohřebních schrán v rámci jednotlivých domácností v centru a v provinciích.
  3. Náboženské aspekty: Třetí výzkumná oblast řeší nejen vliv náboženských představ na volbu daného materiálu, dále to, jak a s jakým zpožděním jsou náboženské změny reflektovány v soudobé evidenci (např. vliv slunečního náboženství nebo počátek Usirova kultu), jejich vliv na výzdobné motivy, použité barevné spektrum i obětní formule, ale také evoluci ochranných motivů použitých na schránách.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ČLENOVÉ PROJEKTU

 

Marie Peterková Hlouchová je postdocem v projektu KREAS FF UK a vědeckým pracovníkem na Českém egyptologickém ústavu FF UK. Zároveň působí jako výkonná redaktorka časopisu Prague Egyptological Studies. Vystudovala egyptologii a historii v magisterském programu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde dokončila i doktorské studium egyptologie. Od roku 2014 se účastní domácích i zahraničních konferencí. Rovněž byla jednou z organizátorů mezinárodní studentské konference Current Research in Egyptology (CRE) 2018 v Praze. V období 2018–2021 je členem Permanent Committee CRE. Má zkušenosti z archeologických expedic v Egyptě a v Súdánu. Zabývá se náboženstvím Staré říše a rakvemi ze Staré říše, První přechodné doby a prvního tisíciletí př. n. l. V roce 2013 získala vnitřní grant FF UK „Božstva se slunečními aspekty v době Staré říše/The gods with solar aspects during the Old Kingdom“. V letech 2017–2019 byla členkou výzkumného týmu v projektu „The Rise and Development of the Solar Cult and Architecture in Third Millennium BC Egypt“ (GA ČR, reg. no. 17-10799S).

V tomto projektu je hlavní řešitelkou a zaměřuje se na dřevěné rakve a jejich socio-ekonomické implikace a na náboženský význam pohřebních schrán.

 

Věra Nováková je Ph.D. studentkou na Českém egyptologickém ústavu FF UK a pracovala v archivu ČEgÚ. V současnosti dokončuje doktorské studium egyptologie s disertační prací „Complexity of Ancient Egyptian Society during the First to Sixth Dynasty Based on Written Sources“. Působí na Českém egyptologickém ústavu jako vědecký pracovník v rámci projektu GAČR (Staroegyptské pohřební schrány ze Staré říše a První přechodné doby. Evoluce, kontextualizace a význam). Věnuje se především materiální kultuře z období Staré říše (sarkofágy, rákosové rakve, keramika), ale zabývá se také různými socioekonomickými aspekty fungování staroegyptské společnosti (problematika domácností, partonátu). Společně s Martinou Bardoňovou získala grantový projekt od Univerzity Karlovy „Patronát jako základ společenské struktury a hospodářských vztahů Staré a Střední říše?/Did patronage play an important role in the ancient Egyptian social structure and economic relations (Old Kingdom – end of the Middle Kingdom)?“ (GAUK 114815), a také spolupracovala na projektu GA ČR, No. 16-07210S: „Complex network methods applied to ancient Egypt data in the Old Kingdom (2700–2180 BC)“. Od roku 2018 se účastní archeologických expedic do Egypta a podílí se na vytváření archivní databáze ČEgÚ.

V tomto projektu se zaměřuje na kamenné sarkofágy, rákosové rakve, socio-ekonomické vazby majitelů/producentů schrán a jejich distribuci v rámci jednotlivých domácností v centru i provinciích.

 

Gersande Eschenbrenner Diemer se specializuje na dřevo a jeho ekonomické, umělecké a sociální vazby ve starém Egyptě. Dříve působila na University College v Londýně v rámci Marie Sklodowska-Curie Actions (2016–2018), spolupracovala s ArScAN laboratoří (CNRS-UMR 7041) a zastávala postdoktorandskou pozici na Univerzitě v Jaénu. V současnosti je členkou projektu MORTEXVAR, který vede Carlos Gracia Zamacona (Univerzita of Alcalá de Henares), a členkou RIIPOA Network (www.riipoa.com), kde působí jako koordinátorka oddělení věnovaného materialitě. Díky kombinaci znalostí egyptologie a archeobotaniky spolupracuje jako expertka na dřevo s několika zahraničními misemi v Egyptě: Kubbit el-Hawa (Qubbet el-Hawa Project, Univerzita v Jaénu), Elefantina (Švýcarský ústav v Káhiře), Deir el-Medina (Francouzský ústav orientální archeologie v Káhiře [IFAO]), kde vede tým specialistů na studium dřevěného nábytku, a královské pohřebiště v západních wadích (Univerzita v Cambridge). Byla hlavní řešitelkou dvou projektů (2016–2019) podpořených Evropskou komisí a IFAO. Aktuálně působí také jako hlavní řešitelka jednoho projektu na IFAO ve spolupráci s několika zahraničními vědeckými partnery (Museo Egizio, Turín, Fitzwilliam museum v Cambridge, University College v Londýně, Universita v Pise; https://www.medjehuproject.com/).

V tomto projektu se soustředí na analýzu dřev, technologické aspekty a ochranné aspekty dřevěných rakví.

 

Dominika Uhrová je studentkou prvního ročníku doktorského programu Egyptologie na FF UK. Svou diplomovou práci obhájila na téma „Offering Tables from the T.g-Area of Djedkare’s Pyramid Complex: Evidence on personal cult in the monument of Queen Setibhor“. V disertační práci se zabývá zdobenými pohřebními komorami z období Staré říše v memfidské oblasti a jejich socioekonomickými implikacemi.

V rámci daného projektu se zaměřuje na keramické rakve a na výzdobu dřevěných rakví.

 

KONTAKT

marie.peterkovahlouchova@ff.cuni.cz

vera.novakova@ff.cuni.cz

 

Marie Peterková Hlouchová / Věra Nováková

Český egyptologický ústav

Univerzita Karlova

Filozofická fakulta

nám. Jana Palacha 1/2

116 38 Praha 1

Úvod > Věda a výzkum > Projekty > Další projekty > Staroegyptské pohřební schrány