Vedžahorresnetova hrobka

vedžaVedžahorresnetova hrobka, ležící nejzápadněji a na nejvyšším místě ze všech hrobek v této skupině, je pravděpodobně první zahájenou stavbou v této části pohřebiště. Nadzemní část tvoří masivní ohradní zeď z místního vápence, původně obložená menšími bloky bílého vápence. Uprostřed ohrazení, nad ústím hlavní šachty, se dochovaly zbytky stavby, která pravděpodobně měla původně tvar posvátného prapahorku – čtvercové struktury se šikmými stěnami a plochou střechou.

Podzemí hrobky tvoří čtvercová hlavní šachta se stranami měřícími 5,5 metru. Na jejím dně, v hloubce necelých 20 metrů, leží klenutá pohřební komora, orientovaná východozápadně a postavená z masivních bloků bílého vápence. Stěny komory těsně přiléhají k obrovskému dvojitému sarkofágu – vnější tvoří dva bloky bílého vápence o délce 5,1 metru, šířce 2,75 metru a celkové výšce 3,2 metru (samotné víko je 1,1 metru silné), v prohlubni uvnitř je uložen antropoidní sarkofág z bazaltu. Zatímco vnější sarkofág nese pouze jediný řádek hieroglyfického textu, je vnitřní sarkofág v souladu s dobovými zvyklostmi zdoben náboženskými texty a zobrazeními ochranných božstev. Úryvky z Textů pyramid, pouze předkreslené a nikdy nedokončené v reliéfu, zdobí i stěny pohřební komory. Přístup do pohřební komory tvořila malá šachta, ležící východně od ohrazení, a z jejího dna vycházející vodorovná spojovací chodba. Hlavní šachtu ze všech čtyř stran lemuje úzký hluboký příkop, který zřejmě měl především zvýšit ochranu proti lupičům.

Hrobka byla zřejmě už ve starověku několikrát vyloupena, takže z původní pohřební výbavy se dochovalo pouze několik vešebtů, fajánsový model obětního stolku a několik zlomků tzv. magických cihel. Unikátní nález představují zakládací depozity, tvořené keramikou a modely stavebních bloků z různého materiálu, které byly nalezeny pod nárožími ohradní zdi. Sarkofág byl nalezen zcela prázdný, takže podle některých názorů není ani zcela jisté, zda zde byl majitel hrobky skutečně pohřben.

Podle textů patřila hrobka vrchnímu lékaři Horního a Dolního Egypta Vedžahorresnetovi, významné historické osobnosti z doby prvního perského vpádu do Egypta, označované někdy jako „zrádce Egypta“ či „kolaborant“. Jeho proslulá socha, nejúplnější egyptský pramen k dějinám té doby, je uložena ve vatikánském muzeu.

Viz také:

  • L. Bareš, The Shaft Tomb of Udjahorresnet at Abusir. With a chapter on pottery by Květa Smoláriková and an appendix by Eugen Strouhal, Praha 1999
  • L. Bareš, „Vedžahorresnet – tradicionalista, pragmatik nebo zrádce?“, in: H. Vymazalová (ed.), Pražské egyptologické studie, Supplementa, sv. 1, Praha 2003, str. 81-89.
  • B. Vachala, „Životopis vrchního lékaře Udžehorresneta“, Nový Orient 44 (1989), č. 8, str. 42-44.
  • M. Verner, „Zrádcův hrob?“, in: Ztracené pyramidy, zapomenutí faraoni – Abúsír, Praha 1994, str. 195-208.
  • M. Verner, „The Traitor´s Tomb?“, in: Abusir – Realm of Osiris, Cairo 2003, str. 177-191.

  Ladislav Bareš