Egyptologické časopisy

Egyptologickým odborným časopisům je nutné se věnovat v souvislosti s následující kapitolou o vědeckých sociálních sítích. První skutečné vědecké časopisy ve Francii a Anglii vznikly před více než 350 lety, v roce 1665 (Larivière – Haustein – Mongeon 2015: 1–2). Od té doby se začala oddělovat vědecká „popularizace“ od sdílení fakt o posunu vědeckého poznání pomocí odborných článků ve vědeckých časopisech a monografiích. Systém funguje s jistými úpravami doposud: Vědec nebo skupina vědců napíše článek informující o pokroku ve svém bádání a text je poté, dříve než je publikován, podroben revizi a kontrole dalšími nezávislými odborníky v oboru. Článek může být vydaný beze změn, nebo se zapracovanými změnami, pokud byl po recenzích redakcí časopisu přijat. Když je článek nedostatečné kvality, nemusí být publikován vůbec. Tak jak se postupem času věda profesionalizovala, stávaly se odborné časopisy nedostupné čtenářům, kteří nejsou profesionály v oboru, zejména kvůli ceně předplatného.Internet zřejmě vydávání vědeckých časopisů nevratně změní, momentálně se však nacházíme v jakési přechodné fázi, kdy je vydávání akademických časopisů nazýváno „nejvýdělečnější zastaralou technologií v dějinách“ (Schmitt 2014).

Nejstarším odborným egyptologickým časopisem je Zeitschrift für Ägyptische Sprache und Altertumskunde, v roce 2018 vyjde již jeho 145. ročník. Většina tradičních egyptologických časopisů přistupuje k internetu konzervativně a jejich obsah je buď nedostupný, nebo dostupný pouze v předplacených službách. Mnoho časopisů sdružuje americká databáze JSTOR, přístup si však musí platit soukromí zájemci i univerzity. Kromě zmíněného německého časopisu na internetu nenajdete zdarma plný přístup k hlavnímu časopisu Německého archeologického ústavu v Káhiře, Mitteilungen des Deutschen Archäologischen Instituts, Abteilung Kairo, dále k německému Studien zur Altägyptischen Kultur, americkému Journal of the American Research Center in Egypt, rakouskému Ägypten und Levante, britskému Journal of Egyptian Archaeology, australskému Bulletin of the Australian Centre for Egyptology[8] a také renomovanému českému časopisu Archiv orientální. Pouze obsahy čísel poskytuje časopis Archéo-Nil, specializovaný na výzkum staroegyptského pravěku a Raně dynastické doby. Přitom právě uvedené časopisy mají v oboru egyptologie největší prestiž a kromě monografií egyptologii jako vědu představují a každým novým číslem posouvají a prohlubují její poznatky. Existují i výjimky: Většina svazků je dostupná online v případě časopisu BIFAO (Bulletin de l’Institut français d’archéologie orientale; mnoho dalších francouzských odborných časopisů je zdarma online na webu Persée) nebo slovenských Asian and African Studies.

Více než 50 % všech vědeckých článků v roce 2013 vyšlo pouze v časopisech čtyř velkých vydavatelských domů: Reed-Elsevier, Wiley-Blackwell, Springer a Taylor & Francis (Larivière – Haustein – Mongeon 2015). Humanitní vědy, mezi nimi i egyptologie, se přechodu k velkým vydavatelským domům ubránily nejlépe, nicméně i z tohoto důvodu vícero egyptologických časopisů chybí v databázích Web of Science a Scopus, jež jsou nejčastěji využívány pro mezinárodní hodnocení vědeckých výsledků.

Nově vznikající časopisy často lákají právě na otevřený online přístup ke svému obsahu. Také Pražské egyptologické studie se řadí k jedněm z prvních egyptologických časopisů kompletně dostupných online. Dalšími jsou například časopisy British Museum Studies in Ancient Egypt and Sudan (BMSAES), Journal of Ancient Egyptian Architecture, časopis unie CIPEG o muzejních sbírkách staroegyptských a súdánských artefaktů, Aegyptiaca o dějinách recepce starověkého Egypta v pozdější kultuře a společnosti a nový časopis turínského muzea Rivista del Museo Egizio.

Z historických důvodů však mají relativně nové časopisy s otevřeným přístupem často menší prestiž než již zavedené seriálové publikace. V podstatě kvůli prestiži a obavám o nedovolené použití materiálu před publikací v oblasti humanitních věd neexistuje to, co v matematice a fyzice: V těchto oborech se odborné články objevují již před vydáním na webu arxiv.org a komunitou vědců jsou zevrubně recenzovány.

Internet umožňuje vyřešit přístup širokému okruhu zájemců k vědeckým výsledkům, nicméně bohaté firmy vydavatelů uvedené výše investovaly do systémů, které povolují pouze placený přístup. Předplatné je tak vysoké, že uhrazovat tyto poplatky jsou schopné pouze univerzity nebo státy. Současný stav začíná být neúnosný, protože výsledky výzkumu v článcích, které zaplatili daňoví poplatníci v jednotlivých zemích, zpoplatňují dále na přístupech k článkům velké vydavatelské domy. A i když je oficiální politikou Evropské unie open access, největšími příjemci peněz za otevřený přístup k článkům se opět stávají velká vydavatelství (Fyfe et al. 2017). Situace se ale vyvíjí, například 200 německých univerzit a výzkumných ústavů vedlo jednání o snížení předplatného časopisů vydavatelství Elsevier. Jednání se sice neuzavřela, nicméně Elsevier ponechal přístup k databázím německým institucím i v roce 2018, i když předplatné pro rok 2018 prozatím nezaplatily. Konsorcium švédských vědeckých a výzkumných institucí vypovědělo smlouvu s Elsevierem k 30. červnu 2018, protože vydavatel nesplnil jejich požadavky v souvislosti s přístupností článků.

 Martin Odler, stránka aktualizovaná 8. 11. 2018

Úvod > Egyptologie > Odkazy > Egyptologické časopisy