Internetové zdroje k egyptologii jsou nestejnou měrou dostupné v různých jazycích. Nejdůležitějšími mezinárodními jazyky egyptologie jsou francouzština, němčina a angličtina. Tato situace souvisí s dějinami oboru, neboť, zjednodušeně řečeno, rozluštění staroegyptštiny bylo oznámeno ve francouzštině, výzkum jazyka byl poté prohlouben v němčině a angličtina přispěla rozvojem egyptské archeologie, později také jazyka (k dějinám egyptologie podrobněji v češtině Verner 2007). Na rozdíl od mnohých vědních disciplín, pro které je angličtina v současné době jediným používaným jazykem, si egyptologie zatím udržela jazykovou pluralitu a stále vycházejí důležité práce nejen v angličtině, ale i v němčině a francouzštině, nebo dalších jazycích (např. italštině a ruštině). Postupně se jako jazyk egyptologie emancipuje i arabština a vznikají v ní nejen původní práce, ale i překlady, a to i v Českém egyptologickém ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Základní a zásadní literaturu proto dnes lze nalézt především v uvedených třech světových jazycích, a to jak v knihovnách, tak často i na internetu. Pochopitelně není reálné ani myslitelné, aby všechny tyto zdroje mohly být zpřístupněny i v češtině. Jenom jejich odborný a korigovaný překlad by trval mnoho let. V přehledu tak bude jen málo českých zdrojů. Jak se ukazuje, znalost alespoň jednoho světového jazyka podstatně ulehčuje informování o novinkách i vzdělávání ve specializovaných otázkách. Nutno ale připustit, že internetové jazykové překladače se neustále zlepšují, a mohou tak poskytnout alespoň základní orientaci v cizojazyčném textu. Nově vyvíjený systém Google Neural Machine Translation by měl automatické překlady textů zlepšit.
S jazyky souvisí i domnělá uzavřenost egyptologické komunity. V této souvislosti je však třeba upozornit na výraznou stopu, jenž v egyptologii zanechaly i osobnosti, které ji nikdy jako univerzitní obor nestudovaly. Z doby před rozšířením internetu lze uvést například archeology Williama Matthewa Flinderse Petrieho a Howarda Cartera, ze současnosti německého matematika a astrofyzika Michaela Haaseho, ten založil svoje egyptologické vydavatelství a časopis Sokar o období stavitelů pyramid, a britského inženýra Denyse A. Stockse, jenž prováděl praktické pokusy s opracováním materiálů metodami starověkých Egypťanů (Stocks 2003). Dalším příkladem je inženýr a odborník na staroegyptskou architekturu, Franck Monnier. Je tedy evidentní, že i laik může přispět k egyptologickému poznání.
Nedílnou součástí práce českých egyptologů je samozřejmě využívání současné zahraniční odborné literatury, přestože mnoho studií je publikováno i v češtině. Publikační model ČEgÚ FF UK by se dal definovat jako zpřístupňování některých článků a monografií nejdříve v české verzi a po překladu a případném rozšíření zejména pro mezinárodní odborné čtenáře ve verzi anglické nebo v dalších jazycích (v minulosti především v němčině a méně ve francouzštině). Nejnovější poznatky jsou sdíleny lokálně i mezinárodně. Překlady zahraničních prací do češtiny nejsou časté, spíše vznikají původní práce. I když například v případě učebnic staroegyptského jazyka byla dříve přeložena zahraniční příručka (Collier – Manley 2007), než vnikla původní česká učebnice (Landgráfová 2013).
Literatura
Martin Odler, stránka aktualizovaná 21. 1. 2019