Prostor královských hrobových komplexů

Od počátku udělení nové koncese ústavu v r. 1976 se terénní činnost ústavu soustředila na objevení a výzkum dosud chybějících královských hrobových komplexů na Jižním poli. Základním úkolem se stalo zpřesnění a doplnění představy o pohřebišti, vytvořené na základě výzkumů expedice Německé orientální společnosti vedené Ludwigem Borchadtem na počátku 20. století. Za posledních dvacet let tu byly odkryty hrobové komplexy královny Chentkaus (II.) a krále Neferrea, které přinesly mnoho nových poznatků týkající se chronologie tohoto období, fungování královských zádušních kultů (nález chrámových papyrových archivů, nejstarších v Egyptě), umění a řemesel této doby (nález neobvykle velké série královských soch, kamenných nádob, fajánsových ozdob, keramiky, atd.). Podařil se také jedinečný objev „svatyně nože“, zatím nejstarší archeologický doklad chrámových rituálních jatek, ve kterých byl porážen dobytek, jehož maso bylo používáno během královského zádušního kultu. Některé části královských zádušních chrámů se na sklonku svého fungování v průběhu doby přeměnily v sídliště chrámových kněží. Proto výzkum v Abúsíru zahrnuje i některé problémy sídlištní archeologie. Celé pyramidové pohřebiště je také zajímavé tím, že díky zvláštnímu vývoji byly jednotlivé pohřební komplexy spojeny do jednoho velkého funkčního celku. Archeologický výzkum královského pohřebiště je, kvůli své důležitosti, pozorně sledován celou egyptologickou obcí.

V r. 1994 byl dokončen archeologický výzkum pyramidy neznámé královny – pyramidy Lepsius č. XXIV – pravděpodobně manželky krále Niuserrea, započatý již v 80. letech. Stavba je v důsledku svého poškození, které odhalilo zdivo jejího jádra, zdrojem informací o budování pyramid staveb tohoto typu a o stavebních značkách používaných staroegyptskými staviteli. Bylo zde nalezeno i větší množství zbytků pohřební výbavy královny, např. zbytky kalcitových kanop (nádob na vnitřnosti vyňaté při mumifikaci), kamenných nádob, měděných modelů nástrojů, dřevěných skříněk, luxusní keramiky, atd. Velmi zajímavý byl nález souboru zvířecích koster a dalších pozůstatků zvířat, které patrně dokládají skladbu obětin přidaných zemřelé na Onen svět. V průběhu výzkumu byla také objevena mumie ženy, jež by mohla patřit majitelce pyramidy (byl by to velmi významný nález v rámci archeologie Staré říše). Stratigrafická situace, poznamenaná mnohými zlodějskými zásahy, však nedovoluje přesnější určení jejího datování, jehož rozsah nyní sahá od doby Staré říše po dobu Arabskou. Vyřešení této otázky bude možné až po povolení egyptských úřadů provést datování mumie pomocí metody C14.

V r. 1994 byla prozkoumána další velmi poničená hrobka typu mastaby, která patřila princi Nachtkareovi, s největší pravděpodobností synovi předčasně zemřelého krále Neferrea. I v tomto případě byly nalezeny zbytky pohřební výbavy – fragmenty kalcitových kanop, neobvykle velká série kalcitových modelů obětin (ve formě husí nebo kachen), měděné modely nástrojů, keramika a další. V souvislosti s výzkumem této mastaby byl prozkoumán i odpadový kužel v uličce mezi ohradní zdí mastaby a Neferreova zádušního chrámu. V tomto kuželi bylo nalezeno velké množství celých nádob (tzv. „pivních džbánů), fragmentů keramiky, fragmentů soch, hliněných pečetí, kamenných nástrojů – tj. předmětů které byly součástí inventáře chrámu a byly používány v zádušním kultu krále.

V r.1995 byla zahájena další etapa výzkumu Neferreova hrobového komplexu – výzkum substruktury Neferreovy „Nedokončené“ pyramidy (archeologický výzkum komplexu byl započat v r. 1981). Neferreův pyramidový komplex nebyl v době panovníkově předčasné smrti dokončen v plánované podobě, rozestavěná pyramida byla změněna na mastabu a panovník byl do urychleně dokončené substruktury hrobky pohřben. Plán zádušního chrámu byl taktéž pozměněn. Hlavním stavebním materiálem byly v jeho případě sušené cihly, v normálním případě by byl postaven z kamene. Z tohoto důvodu se nestal v minulosti cílem činnosti zlodějů kamene, proto je možné na něm velmi dobře studovat některé prvky egyptské architektury. Podle původních písemných materiálů (chrámového papyrového archivu, pocházejícího z doby funkce chrámu), jež byly nalezeny v jeho prostorách v průběhu výzkumu, lze identifikovat některé části chrámu i jejich původní zařízení a funkci, což je velmi významný objev. Nedokončená pyramida je, stejně jako tomu je v případě pyramidy L XXIV, bohatým zdrojem informací o egyptském stavebnictví. Její výzkum by měl být ukončen v nejbližší době.

  Jaromír Krejčí

Úvod > Věda a výzkum > Projekty > Terénní projekty > Abúsír > Prostor královských hrobových komplexů