V rámci Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze a Káhiře je v současnosti řešen především jeden rozsáhlý projekt podporovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT ČR), dále pak grantové projekty získané od Grantové agentury České republiky (GA ČR), rozvojového programu MŠMT ČR a Grantové agentury Akademie věd ČR (GA AV ČR).
GA ČR 23-06488S/
Pohoří Sabaloka v centrálním Súdánu uchovává jedinečnou sekvenci radiouhlíkových dat, která překlenuje celou dobu trvání kultury Early Khartoum (EKC) (ca 8800–4700 cal BC). Dosavadní archeologická evidence z této oblasti se v tomto projektu stává odrazovým můstkem pro případovou studii zaměřenou na dlouhodobý vývoj a variabilitu sídelních a subsistenčních strategií u staroholocenních lovců-sběračů východního Sahelu. Výzkumem pěti sídlišť EKC v pohoří Sabaloka projekt usiluje o rekonstrukci a vyhodnocení celkové sekvence sídelních a subsistenčních systémů během čtyř tisíců let trvání tohoto staroholocenního komplexu. Zvláštní pozornost bude poprvé věnována detailní charakterizaci nejstarší fáze EKC zastoupené na Sabaloce vůbec nejstaršími doklady této kultury z bezpečných kontextů (byl to již hotový, nebo utvářený systém?) a sociálním interakcím zdejších lovecko-sběračských skupin. Projekt změní poznání ekonomického a společenského vývoje staroholocenních lovců-sběračů východního Sahelu a jejich reakcí na měnící se podmínky dlouho před nástupem produktivního hospodářství.
Cílem projektu je prozkoumat všechny typy pohřebních schrán ze Staré říše a První přechodné doby (kamenné, dřevěné, rákosové a keramické) z lokalit po celém Egyptě. Základní korpus dat dostupného materiálu bude nashromážděn ve volně přístupné databázi a poslouží jako základ pro vytvoření nové typologie schrán, která doposud zásadním způsobem chybí. Hlavní analytická práce spočívá ve sledování vývoje schrán a v rekonstrukci celého procesu vzniku dané schrány a jejího použití či případného znovupoužití. Naším záměrem je sledovat celou škálu aktivit, včetně získávání surového materiálu, jeho transportu, metod zpracování, použití zdobících technik i finální instalaci v pohřební komoře. Projekt se zaměřuje také na sociální, rituální a ekonomické implikace, které zahrnují produkci (např. náboženský význam různých materiálů, otázky týkající se specializovaných dílen nebo zahraniční obchod s luxusními komoditami).
Doba řešení: 2023‒2025
projekt GA ČR č. 17-03207S
Hlavní řešitelka: Mgr. Lenka Varadzinová, Ph.D. (Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Český egyptologický ústav)
Spoluřešitelka: RNDr. Petra Havelková, Ph.D. (Národní muzeum, Přírodovědecké muzeum, Antropologické oddělení)
Pohoří Sabaloka na 6. nilském kataraktu v Súdánu představuje jedinečný pozůstatek pozdně pravěké sídelní krajiny se značným poznávacím potenciálem. Projekt, který bezprostředně navazuje na šest výzkumných kampaní z let 2009–2015, se zaměřuje na vyhodnocení dosud shromážděných archeologických a antropologických dat. Současně budou získána další nezbytná komparační data, a to exkavací dvou vybraných lokalit a doplněním chybějících analytických údajů do katalogu lokalit v celé sledované oblasti. Cílem projektu je syntéza dat a využití jejich výpovědi zvláště k otázce vztahu mezi sídelními strukturami, subsistencí a teritorialitou, k biologické charakteristice lokálních pozdně pravěkých populací, k fenoménu počátků komunitního pohřbívání a k úloze oblasti v nadregionální distribuci kamenných surovin.
Doba řešení: 2017–2019
projekt GA ČR č. 17-10799S
hlavní řešitel: PhDr. Massimiliano Nuzzolo, Ph.D.
GA ČR č. 404/09/0162
hlavní řešitel: PhDr. Jana Mynářová, Ph.D.
Hlavním cílem tohoto projektu je přispět k lepšímu porozumění dějinných procesů a vývoje starověké Syropalestiny. Časově je vymezen nejstaršími písemnými záznamy z doby ca. 3000 př. n. l. na straně jedné a počátky helénismu na straně druhé. Historické vědy tuto oblast obvykle považují za periférii závislou na okolních mocnostech Mezopotámie, Egypta a Anatolie. Zároveň však byla kolébkou stejně mocných, i když méně známých říší a inovativním centrem semitských jazyků. Cíle projektu bude dosaženo ve třech krocích. Nejprve bude písemnictví Syropalestiny představeno jako integrální, ale i odlišná součást písemnictví starověkého Předního východu včetně Egypta. Poté bude ve čtyřech svazcích formou komentovaných překladů demonstrována různorodost syropalestinské psané kultury. Navazující historická rekonstrukce následně spojí textová a artefaktová data. Takto pojatá syntéza je – ve světle zvyšující se archeologické aktivity v celém regionu – nepochybně velice potřebná. Zatímco ke každému ze zmíněných kroků existují určité paralely, celková architektura projektu je i ve světovém měřítku ojedinělá.
Doba řešení 2009-2013
MSM 0021620826 (MŠMT ČR)
hlavní řešitel Prof. PhDr. Miroslav Verner, DrSc.
Výzkumná činnost se v rámci výzkumného záměru soustředí na zkoumání civilizace starého Egypta jako celku, zejména pak na základě nově objevovaných archeologických pramenů. Sleduje vývoj staroegyptské společnosti v celých jejích dějinách a v širším kontextu vývoje okolních oblastí. Zároveň věnuje pozornost kulturnímu odkazu starého Egypta a záchraně egyptských památek. Součástí řešení je velký počet výstupů ve formě vědeckých monografií a studií, populárně-naučných publikací i dalších aktivit (výstav, vystoupeních ve sdělovacích prostředcích, atd.).
Doba řešení: 2005-2011.
GA UK 22209
hlavní řešitel: Mgr. Marek Dospěl
V návaznosti na české výzkumy několik let již probíhající v oáze Baharíja a v perspektivě dlouhodobějších cílů našeho pracoviště chceme zdokumentovat, zrestaurovat, editovat a v širším kontextu interpretovat svébytný soubor pramenů, které byly těmito výzkumy doposud získány a které představují unikátní pramen k poznání sociálního a myšlenkového světa obyvatel oázy Baharíja v době pozdní antiky. Oním hlavním a jedinečným pramenem jsou ostraka. Tento pramenný materiál bude v prvním roce řešení v Egyptě restaurován, konzervován a zdokumentován, v druhém roce studován a interpretován, aby byl v závěrečném roce editován a při kontextuální interpretaci doplněn o další relevantní písemné i hmotné prameny z oázy a jejího okolí. Zvláštní pozornost přitom budeme věnovat šíření křesťanství v této odlehlé a specifické oblasti tehdejšího římského světa.
Doba řešení: 2009-2011
GA ČR č. 404/06/0513
hlavní řešitel Doc. Mgr. Miroslav Bárta, Dr.
Cílem projektu je pokračování českých výzkumů v egyptské Západní poušti, které byly doposud financovány výhradně ze soukromých zdrojů. Během posledních tří let česká expedice zkoumala téměř neznámou oázu El-Hajez. Nejstarší námi zjištěné doklady lidské přítomnosti jsou 500 000 let staré, hlavního rozkvětu dosáhla tato oblast v době starověkého Egypta a Egypta v době římské. V rámci prvních sezón byla zmapována základní struktura osídlení, provedena datace lokalit, analýza jejich struktury a základní výzkum jednoho z pohřebišť. Hlavní horizonty osídlení představují doba kamenná a doba římská. Na konci roku 2005 se podařilo objevit první doklady osídlení z doby stavitelů pyramid (3. tis. př. Kr.) a kompletně zachované osídlení z doby počátků křesťanství. Zatím naprosto neznámá je antropologie populací, které zde kdysi žily. Mezi doposud největší objevy patří podzemní zavlažovací systémy dlouhé desíteky kilometrů, které umožnily zemědělství v celé oblasti oázy. Projekt je nadále plánován jako multidisciplinární a pokračuje ve využívání nejmodernějších metod a postupů včetně archeogenetiky, satelitního snímkování a GPS mapování. Kromě vědeckých cílů usiluje projekt o dokumentaci a zachování světového kulturního děditví. Jeho vědecké poznatky budou mmj. i nadále využívány ve výuce vysokoškoských studentů, popularizaci vědy a prezentaci na internetu.
Doba řešení 2006-2008
GA ČR č. 404/06/P058
hlavní řešitel Mgr. Jana Mynářová, Ph.D.
Amarnské dopisy, společně s dalším materiálem korespondenčního charakteru, představují unikátní pramen pro poznání politického, kulturního a společenského uspořádání oblastí tvořících severní provincie Egypta v době Nové říše (asi 1543-1080 př. n. l.). Naším cílem je revidovat staré interpretace amarnských dopisů, stejně jako přinést nový a komplexní pohled nejen na samotný korpus, ale i na povahu a rozvoj vztahů Egypta a jeho předovýchodních partnerů ve 2. polovině 2. tisíciletí př. n. l. Stěžijními tématy předkládáného projektu tak jsou následující: kolacionování tabulek amarnského archívu, jazyk dopisů a jeho obecné aspekty, periferní akkadština jako dorozumívací prostředek, politické a společenské uspořádání regionu, vliv Egypta na kulturní vývoj předovýchodní oblasti a vztahy Egypta a Předního východu v průběhu pozdní doby bronzové.
Doba řešení 2006-2008
rozvojový projekt MŠMT ČR č. 354
hlavní řešitel Doc. Mgr. Miroslav Bárta, Dr.
Cílem kurzu je seznámit učitele dějepisu 2. stupně ZŠ a SŠ s nejnovějšími výzkumy, aplikací archeologických poznatků v historickém bádání a se širokým spektrem pramenů, s nimiž se při výzkumu dějin starověku pracuje. Kurz je pro učitele zdarma, neboť je hrazen právě z prostředků rozvojového projektu MŠMT. Kurz proběhne v dubnu – říjnu 2005 formou tematických blokových víkendových seminářů.
GA AV č. B801010607
hlavní řešitel Mgr. Tarek el-Awadi
Tato práce se soustředí na vývoj a význam vzestupné cesty z architektonického pohledu, stejně jako na reliéfního programu vzestupné cesty ve Staré říši (asi 2680-2190 př.n.l.). Vzestupná cesta spojovala dva chrámy královského pyramidového komplexu již od počátku 4. dynastie. Za vlády panovníka Chufua už zřejmě disponovala vysokými bočními stěnami a byla krytá stropem. Její výzdobu tvořily jemné nízké reliéfy. Z neznámých příčin věnovali egyptologové studiu vzestupné cesty menší pozornost než dalším součástem pyramidového komplexu, jako např. zádušním chrámům či samotné pyramidě. Naše vědomosti o vzestupných cestách jsou tak i dnes nedostačující a neúplné. Ve své práci se tak pokusím vyplnit tento prostor mezi architektonickými součástmi pyramidového komplexu.
Doba řešení 2006
GAČR 404/05/2128
hlavní řešitelka: PhDr. Hana Navrátilová
Návštěvnická graffita představují důležitý historický pramen pro poznání vývoje kulturní identity starých Egypťanů. Jsou to krátké nápisy, které zanechali na významných stavbách, často monumentálních hrobkách, jejich návštěvníci, a to mnohdy o řadu generací později po vzniku památky. Výzkum návštěvnických nápisů, tzv. graffiti, která jsou charakteristická pro dobu Nové říše, by měl doplnit naše znalosti o tomto typu písemných pramenů. Tento projekt je zaměřen na shromáždění a zpracování, tj. přepis, překlad a digitalizaci, návštěvnických graffit Nové říše v Abúsíru, a to publikovaných i nepublikovaných (tj. uložených v archivech vědeckých institucí). Cílem je vytvořit ucelený soubor textů, přístupný v digitální podobě, a především jej analyzovat. Výsledkem bude databáze graffit, jejich překlad a analýza takto vzniklého korpusu. Jako výstup je plánována série článků v odborných časopisech, a podklady pro přípravu rukopisu monografie o abúsírských návštěvnických graffitech.
Doba řešení 2005-2006
GA AV ČR KJB 9101301
hlavní řešitelka: PhDr. Hana Navrátilová
Projekt je zaměřen na publikaci vybraných cestopisů autorů pocházejících z českých zemí, které zachycují cesty do Orientu, zejména do oblasti Předního Východu a Egypta. Myšlenkově by řešitelé chtěli navázat na současný mezinárodní výzkum fenoménu recepce Orientu, spojené často s cestami do této oblasti. Pramenem jsou cestopisy českých cestovatelů, vybrané v časovém rozmezí 16. až 20. století. Základní metodou je výběr a analýza vybraných textů. Téma bude zpracováno inter-disciplinárně, čemuž odpovídá složení řešitelského týmu.Výstupy výzkumu jsou míněny jako příspěvek k rozvíjejícímu se diskursu o tradičních kulturních vztazích českých zemí a orientálního světa, a také jako český dodatek k stále aktuálnímu studiu fenoménu orientalismu. Především proto, že vzájemné poznání odlišných kultur je nutným předpokladem jejich tolik potřebného vzájemného pochopení.
Doba řešení 2003-2005