V dostupnosti spolehlivého egyptologického videoobsahu na internetu existují velké rezervy. Je možné nalézt mnohem více „alternativních“ videí, která manipulativně prezentují polopravdy nebo zcela smyšlená „fakta“ o starověkém Egyptě, než seriózních přednášek nebo záznamů z archeologických výzkumů v Egyptě. Největším internetovým serverem pro videoobsah je YouTube, dceřiná společnost Googlu, fungující od roku 2005. Zdaleka ne všechny organizace mají vlastní YouTube kanál, ale lze doporučit několik kanálů specializovaných na egyptologii. V roce 2013 se k nim připojil i ČEgÚ FF UK. Inspiroval se například kanálem britské EES. I v případě těchto organizací platí, že sice zůstávají vlastníky obsahu, ale udělují „společnosti YouTube celosvětovou, nevýhradní, bezplatnou a převoditelnou licenci (s právem poskytnout sublicenci) k použití, reprodukci, rozšiřování, vytvoření odvozených děl, zobrazování a předvádění takového Obsahu“. YouTube ale zejména dbá na to, aby nahraná videa neporušovala práva jiných vlastníků obsahu. Komentování, recenzovaní a remixování původního videa však neoprávněné užití nepředstavuje.
Některé americké univerzity poskytují k dispozici zdarma svoje přednášky, například Yale nebo Stanford, i když mezi nimi nenajdeme mnoho přednášek egyptologických. Ty se objevují třeba na kanálu The Oriental Institute nebo Penn Museum. YouTube kanál Griffith Institute ale obsahuje jen tři videa.
Přehled online přednáškových kurzů světových univerzit poskytuje server Coursera, z oblasti egyptologie se zde však nacházejí pouze dva kurzy Pennsylvánské univerzity. Podobně na stránce Khanovy školy existuje pouze krátký kurz o staroegyptském umění a kultuře. Manchesterská univerzita poskytuje online z egyptologie certifikát i diplom a řadu dalších kurzů, poplatky za tyto univerzitní kurzy jsou však poměrně vysoké. Fenomén MOOC (z anglického massive open online course), tedy veřejných kurzů na internetu s neomezeným počtem účastníků (u prestižních univerzit často za nemalé poplatky), zatím tedy v egyptologii velkou odezvu nenašel.
Neexistuje také nic jako mezinárodní obecný rejstřík disertačních a magisterských prací z egyptologie, i když existují národní registry závěrečných prací. Může se tedy snadno stát, že zadaná práce na originální téma byla již někde dokončena a obhájena. Největší světovou repozitoří je ProQuest Dissertations & Theses Global se 4 miliony prací, ovšem s placeným přístupem. Volně přístupné články a materiály také nejsou chráněny proti krádeži a opětovnému použití, řešením by byly právě generální rejstříky jednotlivých vědních oborů. Existují softwary pro identifikaci plagiátů, například v češtině, ale ty fungují pouze pro nahrané a dostupné práce.
Martin Odler, stránka aktualizovaná 1. 10. 2018