Egyptská archeologie

Egyptské archeologii se s dobou internetu otevírají široké možnosti vytváření, zpřístupňování a propojování dat, stále se však nacházíme pouze na začátku. Zásadním problémem egyptské archeologie je, že neexistují pravidla pro publikaci jakýchkoli památek, ať už nemovitých (hrobek) nebo movitých (materiální kultura). Projekty jako dříve zmíněná Topographical Bibliography nezohledňovaly nepopsané památky. Shromáždění statisticky významného počtu strukturovaných dat je časově náročný úkol i pro zdánlivě jednoduchá zadání. Je tedy sice možné odpovědět například na otázku, kolik přibližně známe zdobených nekrálovských hrobek ve Staré říši (podle databáze oxfordské expedice je jich 495), avšak kolik hrobek a hrobů známe ze Staré říše celkově, je možné pouze řádově odhadnout, protože k souborům známých a publikovaných hrobek neustále přibývají nově prozkoumané struktury, ale i hrobky předatované ze starších vykopávek.

Nevýhodou starších archeologických publikací byl omezený prostor pro vydávání kompletní dokumentace, otištěné bývaly pouze výběry kresebné a fotografické dokumentace. Výhodou digitalizace je možnost poskytnout kompletní dokumentaci k výzkumu, a to i když nebyla finální publikace dokončena. Současným vzorem jsou projekty zaměřené na Gízu: americká Digital Giza, s databází hrobek zkoumaných na lokalitě, s PDF mnoha publikací a také s nepublikovanou dokumentací zejména amerických výzkumů, a německojazyčný Giza-Projekt, s dokumentací z německých výzkumů. Digital Giza je dlouhodobý a rozsáhlý projekt, integrující dokumentaci z expedice Harvardovy univerzity v Gíze s obrovským množstvím dalších pramenů (Manuelian 2017), zatímco Giza-Projekt představuje tradičnější, strukturovanou prezentaci jednoho historického výzkumu, nicméně se všemi podstatnými utříděnými daty. Pyramidám v Gíze se věnuje zejména americký web organizace AERA (Ancient Egypt Research Associates).

Jinak se přehled musí omezit na několik málo lokalit a souborů nálezů, které jsou online prezentované dostatečně. Údolí králů a hrobky v Západních Thébách zpřístupňuje Theban Mapping Project. Detailní jsou i stránky francouzsko-egyptského centra dokumentace karnackého chrámu, digitální průvodce Karnakem a databáze věnovaná nálezu depotu soch v karnackém chrámu. Často aktualizovaná je stránka o americkém výzkumu lokality Hierakonpolis. Mnohem vzácnější jsou specializované soupisy staroegyptských lokalit: Za zmínku stojí stránka věnovaná staroegyptským lomům a dolům nebo stránka o archeologických průzkumech nilské delty. Jistým vzorem pro přehledy samotných nálezů podle jednotlivých období je stránka o Predynastické a Raně dynastické době s přehledem staroegyptských palet, výročních štítků ze slonoviny a dřeva a nápisů na kamenných nádobách.

Kompletní obsah Tutanchamonovy hrobky dodnes nebyl publikován, nicméně celá dokumentace objevu je digitalizovaná a online na webu Griffith Institute Oxfordské univerzity pod názvem Tutankhamun: Anatomy of an Excavation. Autorem konceptu byl britský egyptolog českého původu Jaromír Málek a archiv v době vzniku spravoval. V digitálních kopiích je dostupná kompletní dokumentace Howarda Cartera, včetně deníků, a také fotografie Harryho Burtona. Zcela nedávno zpřístupnil tento ústav i svůj archiv rukopisů a fotografií otce egyptské archeologie Williama Matthewa Flinderse Petrieho. Nálezu královských mumií a dalších předmětů v hrobce TT 320 v Thébách se týká databáze na stránce Univerzity v Münsteru.

Cenným příspěvkem do spektra online pramenů je britská stránka Artefacts of Excavation: British Excavations in Egypt 1880–1980 s online databází nálezů všech britských expedic v Egyptě v uvedeném období a s dokumenty o tom, do kterých muzejních sbírek nálezy směřovaly. Dokumentace je organizována podle jednotlivých lokalit a podle sezón, ve kterých se na výzkumech pracovalo. Stránka obsahuje i jmenný seznam všech badatelů, kteří v uvedeném století na výzkumech v Egyptě pracovali.

Do egyptské archeologie se v širším smyslu slova řadí i dějiny umění. Nezbytnou pomůckou k archeologii Staré říše je soupis všech zdobených staroegyptských hrobek, jehož autorkou je Yvonne Harpurová. Pro hrobky Střední říše je podobným zdrojem stránka vídeňského projektu Meketre, na níž se výraznou mírou podílí původem slovenská egyptoložka Ľubica Hudáková. Řadu informací o staroegyptských hrobkách, zejména Nové říše, je možné najít na stránce projektu Osirisnet. Novou metodiku dokumentace epigrafických památek v Egyptě, digitální epigrafické zaznamenávaní, zpřístupňuje PDF příručka Oriental Institute Chicagské univerzity (Vértes 2014).

 Martin Odler, stránka aktualizovaná 1. 10. 2018

Úvod > Egyptologie > Odkazy > Egyptská archeologie