Výzkum: roky výzkumu
Popis objektu: stručný popis objektu.
Literatura: výběrová česká bibliografie.
Výzkum: německá expedice 1907–1908, egyptská expedice 2004, 2012, 2013 – dosud
Popis objektu: Sahureův pyramidový komplex, 5. dynastie; sekundární struktury z Řecko-římské doby na severovýchod od zádušního chrámu.
Literatura: Verner 2008: 217–227; Krejčí 2011b: 242–251; Verner 2014; Verner 2017a: 65–74.
Výzkum: německá expedice 1900, 1903, 1904 a 1907
Popis objektu: Neferirkareův pyramidový komplex, sídliště kněží v prostoru zádušního chrámu, který je z větší části postaven ze sušených cihel, pyramida patrně nedokončena, údolní chrám chybí, nedokončená vzestupná cesta použita při stavbě Niuserreovy vzestupné cesty, 5. dynastie.
Literatura: Verner 2008: 227–231; Krejčí 2011b: 251–255.
Výzkum: 1980–2000
Popis objektu: Zádušní komplex s nedokončenou pyramidou panovníka Raneferefa, zádušní chrám z velké části postaven ze sušených cihel, pouze nejzápadnější část je postavena z vápence, do komplexu byla během vývoje začleněna Svatyně nože (rituální jatka), sídliště kněží ve sloupovém dvoře, 5. dynastie, sekundární pohřby ze Střední říše a 1. tisíciletí př. Kr.
Literatura: Verner 2005, 2006; Verner 2008: 234–244; Krejčí 2011b: 255–259; Verner 2017a: 89–117; Krejčí 2018d, 2018f; Landgráfová 2018b; Verner 2018a, 2018c, 2018d, 2018e, 2018f, 2018h, 2018j; Vymazalová 2018a, 2018c, 2018l, 2019; Wollnerová 2018b.
Výzkum: německá expedice 1902–1904; ČEgÚ 2019 (údolní chrám)
Popis objektu: Niuserreův pyramidový komplex, kvůli již existujícím stavbám má zádušní chrám zvlástní půdorys v podobě písmene L, 5. dynastie.
Literatura: Verner 2008: 245–250; Krejčí 2011b: 259–263.
Výzkum: německá expedice 1902
Popis objektu: Vápencová mastaba představeného všech královských prací Veserkafancha, pohřebiště na východ od Niuserreovy pyramidy, 5. dynastie.
Literatura: V češtině nepublikováno.
Výzkum: německá expedice 1903
Popis objektu: Anonymní vápencová mastaba, pohřebiště na východ od Niuserreovy pyramidy, 5. dynastie.
Literatura: V češtině nepublikováno.
Výzkum: německá expedice 1902
Popis objektu: Vápencová mastaba tajemníka Jitřního domu Džadžaemancha/Tepemancha, pohřebiště na východ od Niuserreovy pyramidy, 5. dynastie.
Literatura: V češtině nepublikováno.
Výzkum: Egyptská památková organizace (Jacques de Morgan) 1893; ČEgÚ 1960–1974
Popis objektu: Rozlehlá vápencová mastaba vezíra Ptahšepsese s výjimečnými prvky architektury, pohřebiště na východ od Niuserreovy pyramidy, 5. dynastie, sekundární pohřby z 1. tisíciletí př. Kr.
Literatura: Balík et al. 2002; Dulíková 2017; Korecký 1983; Krejčí 2002, 2006; Krejčí 2011b: 65–80; Krejčí 2017, 2018i, 2018m; Landgráfová 2004; Leichmann et al. 2004; Verner 2017b: 119–131; Verner 2018a; Vachala 2004.
Výzkum: Egyptská památková organizace (Mohamed Soghir): 70. léta 20. století
Popis objektu: Vápencová mastaba představeného Horního Egypta Ptahšepsese juniora II., pohřebiště na východ od Niuserreovy pyramidy, 5. dynastie.
Literatura: V češtině nepublikováno.
Výzkum: německá expedice 1903
Popis objektu: Společná hrobka princezny Chamerernebtej (nepoužitá) a Meretites, prince Kahotepa a neznámé princezny postavená z vápence, použití sušených cihel, pohřebiště na východ od Niuserreovy pyramidy, 5. dynastie.
Literatura: V češtině nepublikováno.
Výzkum: 1974
Popis objektu: Nevelká dvojhrobka postavená ze sušených cihel odkrytá na jihozápad od Ptahšepsesovy mastaby a překrytá dlážděním prostoru kolem Džadžaemanchovy/Tepemanchovy hrobky, pohřebiště na východ od Niuserreovy pyramidy, konec 6. dynastie – počátek Prvního přechodného období.
Literatura: V češtině nepublikováno.
Výzkum: nezkoumáno
Popis objektu: Řádně neprozkoumaná stavba postavená na okraji terasy Libyjské pouště, nesprávně zařazena Lepsiem mezi pyramidy, jde pravděpodobně
o mastabu, pohřebiště na východ od Niuserreovy pyramidy, 5. dynastie?
Literatura: V češtině nepublikováno.
Výzkum: německá expedice 1902–1903
Popis objektu: Sekundární pohřby na ploše severně od Niuserreova zádušního chrámu, v terase pod východní částí zádušního chrámu a na ploše hrobek na východ od Niuserreovy pyramidy, Střední říše, Řecko-římská doba.
Literatura: Kampp-Seyfried 2006.
Výzkum: 1978–1981
Popis objektu: Pyramidový komplex královny Chentkaus II., leží na jih od Neferirkareovy pyramidy a severovýchod od Raneferefova zádušního chrámu, pyramida a západní část zádušního chrámu z kamene, východní část chrámu z vápence, kultovní pyramida, 5. dynastie.
Literatura: Krejčí – Landgráfová 2005: 38–40; Verner 2008: 232–234; Landgráfová 2011; Verner 2017a: 79–86; Verner 2018g; Vymazalová 2018h.
Výzkum: 1976
Popis objektu: Vápencová mastaba princezny Chekeretnebtej, později přidána kaple a pohřební komora její dcery Tisethor, Džedkareovo pohřebiště, 5. dynastie.
Literatura: Jirásková 2018b; Krejčí 2018h; Verner 2017a: 145–148; Verner 2018k; Wollnerová 2018a.
Výzkum: 1978
Popis objektu: Vápencová mastaba prince Neserkauhora, Džedkareovo pohřebiště, 5. dynastie.
Literatura: Verner 2017a: 151.
Výzkum: 1978
Popis objektu: Vápencová mastaba písaře Faafa (dobrého jména Idu) a jeho choti Chenit, Džedkareovo pohřebiště, 5. dynastie.
Literatura: Verner 2017a: 151–152; Verner 2018b.
Výzkum: 1978
Popis objektu: Vápencová hrobka správce královského paláce ah Mernefua, Džedkareovo pohřebiště, 5. dynastie.
Literatura: Verner 2017a: 151–152.
Výzkum: 1976
Popis objektu: Dvůr před Chekeretnebtejinou mastabou, Džedkareovo pohřebiště, 5. dynastie. Oproti intepretaci v původní publikaci výzkumu jde o místo spojené především zádušním kultem princezny Chekeretnebtej.
Literatura: V češtině nepublikováno.
Výzkum: 1987
Popis objektu: Vápencová mastaba princezny Hedžetnebu, Džedkareovo pohřebiště, 5. dynastie.
Literatura: Verner 2017a: 148–151; Verner 2018i.
Výzkum: 1987
Popis objektu: Anonymní mastaba postavená z vápence, Džedkareovo pohřebiště, 5. dynastie.
Literatura: V češtině nepublikováno.
Výzkum: 1987, 1994
Popis objektu: Pyramidový komplex Lepsius č. 24 ležící na jih od pyramidového komplexu Chentkaus II. a na východ od Raneferefova zádušního chrámu, kultovní pyramida, možná patřil královně Reputnub; 5. dynastie.
Literatura: Krejčí – Landgráfová 2005: 40–41, 44; Verner 2008: 251; Krejčí 2011a; Krejčí 2011b: 263; Krejčí 2018l.
Výzkum: 1987
Popis objektu: Vápencová mastaba dvořanky Nebtejemneferes ležící na jiho-, respektive severo-východ od AC 22 a AC 24.
Literatura: V češtině nepublikováno.
Výzkum: 2001–2004
Popis objektu: Neobvyklá dvojhrobka Lepsius č. 25, ležící na jih AC 22, větší východní mastaba byla doplněna o menší západní hrobku, kultovní kaple pro obě hrobky (?) se nacházela ve východní hrobce, ta patrně patřila princezně Hanebu, západní hrobka její příbuzné, 5. dynastie; sekundární pohřby z 1. tisíciletí př. Kr.
Literatura: Krejčí 2003, 2004; Krejčí – Landgráfová 2005: 42–44; Verner 2008: 252–253; Krejčí 2011b: 263–264.
Výzkum: 1994
Popis objektu: Nejsevernější hrobka na Nachtsareově pohřebišti, patřila princi Nachtsareovi, vápencová hrobka s nekvalitně provedeným zdivem jádra za rozsáhlého použití keramiky, před hrobkou nízké zdi ze sušených cihel, 5. dynastie, sekundární pohřby z 1. tisíciletí př. Kr.
Literatura: Verner 2017a: 139–142; Krejčí 2018e.
Výzkum: 2006, 2008, 2009
Popis objektu: Hrobka leží jihovýchodně od pyramidového komplexu Chentkaus II., mastaba patřila princi Verkaureovi, 5. dynastie, sekundární pohřby z 1. tisíciletí př. Kr.
Literatura: Krejčí 2010; Krejčí 2011b: 265; Ari
AS Kytnarová 2011b; Březinová – Wollnerová 2018; Krejčí 2018a, 2018c; Peterková Hlouchová 2018.
Výzkum: 2009, 2019 – neukončen
Popis objektu: Ohradní zeď na jih od Niuserreova údolního chrámu, je možné, že jde také o součást architektury přístaviště na východ od chrámu, 5. dynastie, sekundární pohřby – datování vzhledem k faktu, že s pohřby nebyla nalezena žádná pohřební výbava není možné, snad jde o velmi pozdní datování.
Literatura: V češtině nepublikováno.
Výzkum: 2009
Popis objektu: Vzestupná cesta Niuserreova pyramidového komplexu, 5. dynastie, sondáž koruny a severní stěny náspu cesty, v horní jedné třetině délky vzestupné cesty.
Literatura: Krejčí 2011b: 262–263.
Výzkum: 2013
Popis objektu: Mastaba „knížete“ Kakaibaefa, druhá nejsernější hrobka na Nachtsareově pohřebišti, vápencová hrobka s nekvalitně provedeným zdivem jádra za rozsáhlého použití keramiky, před hrobkou nízké zídky ze sušených cihel, 5. dynastie, sekundární pohřby z 1. tisíciletí př. Kr.
Literatura: Arias Kytnarová 2018c; Krejčí 2013; Sůvová – Krejčí 2016; Verner 2017a: 139–142.
Výzkum: 2014
Popis objektu: Hrobka ležící na jih od hrobky AC 29 na Nachtsareově pohřebišti, 5. dynastie, mastaba patřila královně Chentkaus III. (?); vápencová hrobka s nekvalitně provedeným zdivem jádra za rozsáhlého použití keramiky, před hrobkou nízké zídky ze sušených cihel, 5. dynastie, sekundární pohřby z 1. tisíciletí př. Kr.
Literatura: Krejčí 2015, 2018k; Verner 2017a: 86–87, 139–142.
Výzkum: 2016
Popis objektu: Nejjižnější hrobka na Nachtsareově pohřebišti, jméno majitelky nebylo možné určit, vápencová hrobka s nekvalitně provedeným zdivem jádra za rozsáhlého použití keramiky, před hrobkou nízké zídky ze sušených cihel, 5. dynastie.
Literatura: Arias Kytnarová 2018a; Krejčí 2018b, 2018g, 2018j; Odler 2018d.
Výzkum: 2009
Popis objektu: Malé hrobky postavené na konci 6. dynastie ze sušených cihel podél východního a jižního křídla ohradní zdi hrobky AC 26, konec 6. dynastie.
Literatura: V češtině nepublikováno.
Výzkum: 2018
Popis objektu: Rozlehlá mastaba postavená z vápence pro představeného všech královských prací Kairsua na sever od Neferirkareovy pyramidy, neobvyklé je pro nekrálovskou hrobku rozsáhlé použití čediče ve vstupu a v hlavní kultovní kapli, archaické prvky v architektuře, tři pohřební šachty a komory, postavené ze sušených cihel, v pohřební komoře majitele nalezena jeho polychromovaná žulová socha, před východní fasádou hrobky se nachází poměrně rozlehlá přístavba postavená také ze sušených cihel, 5. dynastie.
Literatura: Bárta 2018r.
Výzkum: jižní vnější zeď zachycena při výzkumu AC 33 v 2018, zatím nezkoumáno
Popis objektu: Nevelká hrobka na severovýchod od AC 33.
Literatura: V češtině nepublikováno.1
