Tajemství Neferínpuovy hrobky

Příběh tajemné hrobky kněze Neferínpua žijícího ve starém Egyptě ve 24. stol. př. Kr. trvá již dva roky a jeho konec je stále v nedohlednu. Na jaře r. 2006 došlo k objevu staroegyptské hrobky a kaple, která byla určena ke kultu tohoto kněze a dalších členů jeho rodiny.

Vlastní hrobka měřila 14 x 9 metrů, ve východní nadzemní části obsahovala dlouhou chodbovou kapli a na západ od ní se nacházejí ústí celkem pěti šachet. Ty vedly do podzemí hrobky, celkem k pěti pohřbům, z nichž byly zatím prozkoumány pouze čtyři. Na původním místě byla v kapli nalezena spodní část tzv. nepravých dveří, magické brány, která spojovala staré Egypťany se světem mrtvých na západ od nilského údolí. Výzdoba vápencových dveří byla vyhotovena v nebývalé kvalitě a kromě Neferínpuova jména a idealizované postavy dveře obsahovaly i seznam jeho titulů. Díky tomu víme, že byl zaměstnán jako zádušní kněz v abúsírských pyramidových komplexech panovníků Neferirkarea a Niuserrea, kde od 70. let minulého století pracuje česká expedice pod vedením Prof. Miroslava Vernera. V kapli se původně nacházely i další troje nepravé dveře, ty však byly zničeny zřejmě již ve starověku.

Neferínpu byl rovněž královským důvěrníkem, představeným soudní síně, knězem bohyně spravedlnosti Maát, královským heraldem a knězem slunečního boha Rea ve slunečním chrámu v Abú Ghurábu. Kombinace jeho titulů je typická pro staroegyptské hodnostáře, kteří mohli vykonávat zároveň kněžské i civilní úřady.

Jeho pohřební komora byla prozkoumána během listopadu minulého roku a vyžádala si spolupráci vědců mnoha vědních oborů. Komora byla dobře ukryta na dně 10 m hluboké šachty a vchod zakrývala zídka z kamene a cihel. Poté, co byla opatrně odstraněna, se otevřel vstup do vlastní pohřební komory, velké přibližně 4 x 2 m a vysoké necelých 1,30 m, přičemž zdaleka největší prostor zabíral obrovský vápencový sarkofág ukrývající nedotčené tělo staroegyptského velmože. Kolem sarkofágu byly rozmístěny předměty pohřební výbavy sestávající z 10 pivních džbánů s pečetěmi, dřevěné kanopické skříňky se čtyřmi vápencovými schránkami na mumifikované vnitřnosti, 75 vápencových nádobek na symbolické obětiny pokrmů a nápojů, obětiny hovězího masa a kamenné čepelky. Pivní džbány (na každý den staroegyptského týdne jeden) měly původně obsahovat pivo, ale staří Egypťané byli vesměs pragmatičtí i ve své víře a tak je z úsporných důvodů vyplnili pouze nilským blátem.

Největší překvapení však obsahoval vlastní pohřeb v sarkofágu. Poté, co bylo za velmi přísných bezpečnostních opatření odsunuto víko, naskytl se nám pohled na špatně mumifikované a téměř zničené tělo samotného Neferínpua a jeho osobní předměty. Ležel v natažené poloze na zádech, hlavou k severu, podél levého boku měl dlouhou dřevěnou hůl zdobenou zlatými pásky, v levé ruce svíral žezlo cherep, odznak svého vysokého postavení a autority, u levého ramene měl navíc krásnou dřevěnou podhlavničku a o něco níže alabastrovou nádobku původně obsahující vonný olej. Na krku mu visel zlatý náhrdelník. Jeho paže, hlava a zápěstí byly zdobeny náramky z fajánsových korálků, kterých jsme nalezli několik stovek. Podle předběžných závěrů Neferínpu zemřel ve věku kolem 50 let – na starého Egypťana tedy dosáhl poměrně vysokého stáří.

Roky 2008 a 2009 by měly přinést definitivní odpovědi na mnohé otázky, které se k hrobce pojí, zejména pokud jde o další neprozkoumané podzemní prostory, které se v podzemí hrobky stále nacházejí a čekají na své prozkoumání. Již teď je však jisté, že jeho nedotčená pohřební komora představuje unikátní zdroj poučení pro mnoho vědních (humanitních i přírodovědných) disciplín, které se podílejí na českých výzkumech na pyramidovém poli v Abúsíru.

Úvod > Nástěnka > Tajemství Neferínpuovy hrobky