Jarní sezona 2013 v Abúsíru (19. února – 3. května 2013)

V souladu se souhlasem egyptského Státního ministerstva pro památky proběhla na české archeologické koncesi v Abúsíru jarní část sezony 2013. Během této doby se expedice Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze soustřeďovala na několik hlavních úkolů.

Česká expedice během jara pokračovala ve své práci na výzkumu malého hřbitova čtyř mastab, ležících na jih od Raneferefova zádušního chrámu. V této řadě hrobek se nachází i hrobka AC29. Jde o severo-jižně orientovanou mastabu o rozměrech 16,20 × 10,80 m, jejíž obložení bylo sestaveno z neobvykle velkých bloků kvalitního bílého vápence. Super- i substruktura mastaby byly téměř zničeny vykradači hrobek a zloději kamene. Během výzkumu se proto nepodařilo nalézt jediný fragment reliéfní. Přitom jednou z nejdůležitějších otázek, na něž měl výzkum přinést odpověď, byla identita majitele hrobky a jeho společenského zařazení, tj. informace, které se určitě vyskytovaly v nedochované výzdobě. Odpověď na tuto otázku určily tzv. stavební značky. Několik z těchto graffiti psaných hieratickým písmem obsahovaly jméno Kakaibaef, „Kakai je jeho moc“. Kakai bylo přitom osobní jméno panovníka Neferirkarea a je možné předpokládat, že Kakaibaef se narodil v době vlády tohoto faraona (asi 2475–2465 př. Kr). Kakaibaefův titul hatej-a, „kníže“, svého nositele zařazuje mezi významné hodnostáře své doby (osoba stejného jména je doložena ve výzdobě zádušního chrámu panovníka Niuserrea). Tituly, které by lépe popisovaly jeho postavení v rámci tehdejší elity, zatím neznáme a jen další archeologický výzkum v sousedních archeologických objektech může přinést v tomto ohledu informace.

Superstruktura hrobky byla jednoduchá – vstup do ní se nacházel ve východním průčelí hrobky a navazovala na něj prostá severo-jižně orientovaná kaple ve tvaru písmene L. Přístup do podzemí (substruktury) hrobky zajišťovala vertikální šachta. Směrem na jih se na ni úzkým průchodem napojovala pohřební komora, jež byla stejně jako šachta poškozena zloději kamene: sarkofág, který sloužil k uložení mumifikovaných ostatku zesnulého, byl téměř zničen a strop pohřební komory se nedochoval vůbec. V komoře byla nalezena jen nevelká část původní pohřební výbavy, například část dřevěné skříňky nebo měděný model libačního bazénku, typický pro pohřební výbavu společenské elity 5. a 6. dynastie. Ve větším rozsahu se dochovala keramika.

K nejzajímavějším objevům této sezony určitě patřily pásy bílé barvy, objevené na hliněném výmazu dvora před vchodem do kaple a severovýchodně od něj. Kromě dvora sousední Nachtsareovy hrobky k těmto pruhům neexistují analogie. Otázkou je funkce těchto pásů: může jít o doklad technologických postupů – o předznačení polohy cihlových zídek před vchodem do kaple –, bílé pásy ale mohly svoji roli hrát i v rámci kultovního provozu.

Kolem mastaby se během Pozdní a Řecko-římské doby rozvíjel sekundární hřbitov, během jeho výzkumu česká expedice odkryla 14 neporušených nebo téměř neporušených pohřbů. Těla zesnulých byla většinou uložena v dřevěných rakvích a ozdobena kartonážemi. Rakve se dochovaly ve velmi špatném stavu.

Hrobku AC29 její architektura i četné nálezy keramiky datují do druhé poloviny 5. dynastie, nejspíše do doby vlády panovníka Niuserrea (asi 2455–2420 př. Kr.). Předpokládáme také, že v této době vzniklo i malé pohřebiště tehdejší elity, jehož součástí Kakaibaefova hrobka je. Výsledky archeologického výzkumu této hrobky přinášejí informace, které povedou k v našem lepšímu pochopení vývoje v jižní části abúsírské pyramidové nekropole v druhé polovině 5. dynastie.

V šachtové hrobce hodnostáře Iufaay (datované do Sajsko-perské doby, asi 530–500 př. Kr.) pokračovalo čištění a konsolidace reliéfní výzdoby pohřební komory. Vzhledem k tomu, že původní ventilační systém v hrobce byl poničen během egyptské revoluce na konci ledna 2011, bylo nutné jej obnovit. Tento systém je založen na efektivní přirozené cirkulaci v podzemních prostorech hrobky, která snižuje příliš vysokou úroveň přirozené vlhkosti poškozující vápencové bloky, použité při stavbě pohřební komory. Nejdůležitější součástí ventilačního systému představují dva komíny, obnovené nad západní boční šachtou.

Ve stejné době probíhaly přípravné práce pro publikaci textů a scén z velmi bohaté reliéfní výzdoby stěn pohřební komory i obou sarkofágů. Probíhala i fotodokumentace v pohřební komoře vedlejší Menechibnekauovy hrobky. Ta navázala na důkladné konsolidační práce reliéfní výzdoby komory. V „balzamovací skrýši“, které se nachází v jihozápadní části Menekhibnekauovy hrobky, byla dokončena podrobná kresebná i fotografická dokumentace četných keramických nádob.

Dokumentační práce také probíhaly i ve skladech památkové správy v Sakkáře. Kromě výzkumných a badatelských úkolů archeologická expedice FF UK v Abúsíru řešila i ryze praktické úkoly. Jedním z nich byla, vzhledem k plánovanému otevření abúsírské nekropole pro veřejnost, kontrola a reinstalace elektrických obvodů v několika archeologických památkách: v mastabě vezíra Ptahšepsese, Iufaaově šachtové hrobce a v Karově a Intiho hrobce.

Turbulentní vývoj v Egyptské arabské republice se do situace v Abúsíru prozatím nepromítl, proto se se členové Českého egyptologického ústavu FF UK připravují na dokončení plánovaných úkolů archeologické expedice během podzimu 2013.

 

Úvod > Nástěnka > Jarní sezona 2013 v Abúsíru (19. února – 3. května 2013)